Muskova SpaceX dopravila do kosmu další satelity Starlink. Příště už by neměly rušit astronomy

Soukromá americká společnost SpaceX ve středu večer úspěšně dopravila na oběžnou dráhu sedmou sérii 60 satelitů sítě Starlink, která umožní globální připojení k internetu. Kolem Země těchto družic už krouží kolem 420. První stupeň rakety Falcon 9 po vynesení nákladu do vesmíru přistál na plující plošině v Atlantském oceánu. Start, uvolnění satelitů na orbitě i přistání rakety na prámu bylo možné sledovat živě na internetu.

Falcon 9, jehož první stupeň byl využit už počtvrté, zamířil do vesmíru z floridského kosmodromu na Mysu Canaveral. Přibližně po 15 minutách letu se satelity po úspěšném vynesení na předběžnou orbitu oddělily od druhého stupně rakety.

Družice se odpojily opět najednou, stejně jako tomu bylo při šesté sérii v polovině března. Rotace jim pak umožnila, aby se od sebe vzdálily před zažehnutím vlastního pohonu, který jim v příštích týdnech či měsících umožní dostat se na stanovené oběžné dráhy ve výšce zhruba 550 kilometrů. Při předchozích letech se satelity uvolňovaly z nosiče po jednom nebo po párech.

Středeční úspěšné vynesení další várky satelitů Starlink bylo 84. letem Falconu 9 od června 2010, poznamenal server Spaceflight Now. Tím se tato raketa společnosti SpaceX stala nejvíce využívaným americkým nosičem nákladu na oběžnou dráhu. Překonala totiž 83 misí rakety Atlas 5 konkurenta United Launch Aliance (ULA), jenž je společným podnikem společností Boeing a Lockheed Martin.

Počet satelitů Starlink chce SpaceX rychle zvyšovat –⁠ letos plánovala s družicemi startovat každé dva až tři týdny, což ale kvůli odkladům není snadné. Cílem společnosti je do poloviny roku dosáhnout operačního provozu zaměřeného na zpřístupnění internetu v Kanadě a části USA a v příštím roce ve zbytku světa. Prozatímní plán počítá s rozmístěním asi 12 tisíc družic. Společnost ale uvažuje o pozdějším rozšíření sítě celkem na 42 tisíc satelitů.

Konec noční oblohy?

Řada astronomů si již delší dobu stěžuje, že jim tyto satelity zhoršují pozorování oblohy –⁠ jsou na nočním nebi příliš jasné, a přestože je jich zatím relativně málo, již nyní sledování hvězd komplikují.

Elon Musk ve středu na Twitteru uvedl, že ve společnosti SpaceX proto přijali některá opatření, která by měla jasnost satelitů Starlink snížit. Díky změně úhlu solárních panelů by nyní měly být méně rozpoznatelné. Navíc počínaje devátým startem budou všechny satelity vybaveny slunečními clonami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 2 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 3 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026
Načítání...