Kočky zamořily už 99,8 procenta Austrálie. Jsou jich miliony a představují pohromu

Velká studie 40 špičkových australských biologů popsala, jaké jsou dopady divoce žijících koček na přírodu tohoto kontinentu.

Kočky jsou podle této zprávy v Austrálii úplně všude: jejich rozšíření pokrývá oblast 99,8 procenta tamní pevniny a 80 procent australských ostrovů. A to přesto, že jde o nepůvodní druh, který se tam dostal až s evropskými námořníky. Vědci pro vznik této studie shromáždili informace ze stovky dílčích prací.

„Celkový počet divoce žijících koček se v Austrálii pohybuje mezi 2,1 – 6,3 milionu, podle toho, o jaké období v roce se jedná,“ uvedla Dr. Sarah Leggeová University of Queensland. V době, kdy je v Austrálii dostatek vlhkosti, mají kočky dost potravy, takže se rychle množí – naopak v době sucha koček ubývá.

Největším překvapením bylo pro vědce to, kolik koček žije na ostrovech, právě tam je jejich koncentrace nejvyšší. Špatnou zprávou je pak informace, že koncentrace koček byla úplně stejná ve volné přírodě i v australských národních parcích, kde by vlastně vůbec být neměly.

Podle vědců, kteří se na studii podíleli, to vede k otázce, zda je vůbec možné australskou přírodu před vlivem koček ochránit.

Jak zastavit kočky?

„Naše studie zdůrazňuje rozsah a vliv toho, jaký mají kočky na přírodu, a také to, že musíme urychleně vyvinout metody, jak jejich počet kontrolovat,“ popsala výsledky Dr. Leggeová. Vědci by nyní měli přesně zacílit zdroje na oblasti, kde by likvidace koček byla nejúčinnější, dosavadní metody vypadají jako zcela neúčinné.

V současné době totiž právě kočky nejvíc ze všech rizik ohrožují snahy ochránců původních forem australské divočiny. Kočky jsou v Austrálii bezkonkurenčními vrcholovými predátory, kteří dokáží ulovit většinu menších zvířat a vytlačují původní australské predátory.

Kočky se nebojí ani klokanů:

Jde se proti nim jen obtížně bránit. Kočky téměř nic nezastaví, překonávají bez problémů ploty, migrují za potravou i vodou a umí se přizpůsobovat řadě nejrozličnějších ekosystémů.

Zatím preferovanou metodou, jak s kočkami bojovat, je pokusit se je vytlačit z ostrovů a vytvářet na nich zóny bez koček. Touto cestou se přednedávnem vydal například Nový Zéland, který by chtěl do roku 2050 na svém území zcela vyhubit všechny nepůvodní druhy predátorů, zejména divoké kočky.

Jak velký zabiják je kočka?

Kočky jsou jedním z faktorů, které obrovskou měrou přispívají k likvidaci jiných druhů zvířat. Zásadní měrou přispěly k vyhubení 63 druhů ptáků, savců a plazů, dokládá práce zveřejněná v odborném časopise Proceedings of the National Academies of Sciences.

Trvalo jim to pouhých 500 let. Podobně nebezpečná jsou pro přírodu také další domestikovaná zvířata, například psi, krysy nebo prasata. Kočky ale hrají po krysách a potkanech ze všech zmíněných tvorů nejvíce destruktivní roli.

Vědci popsali celkem 30 druhů zvířat, která jsou zodpovědná za nejintenzivnější likvidaci jiných zvířat po celém světě. Vymřelo nebo se na hranici vymření kvůli nim ocitlo 738 druhů obratlovců – tedy celkem 58 procent všech vyhynutí.

Hlodavci (hlavně krysy a potkani) mají na svědomí 75 vyhynulých druhů, kočky 63 vyhynulých druhů a psi 11 vyhynulých druhů. Zdaleka nejvíc na to doplatily ostrovní druhy zvířat – jakmile do jejich izolovaného systému pronikly kočky nebo krysy, byla ostrovní zvířata bez šance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
včera v 08:00

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
včera v 07:00

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.