Klimatologovi hrozí výpověď. Odmítl se vrátit do Evropy letadlem, chce cestovat s menšími emisemi

Klimatologovi, zaměstnanci Institutu pro světovou ekonomiku (IfW) v Kielu, hrozí výpověď za to, že se odmítl narychlo vrátit do Německa letadlem ze Šalamounových ostrovů, kde dokončil výzkum v terénu. O případu informoval britský deník The Guardian.

Gianluca Grimalda, který ze zásady odmítá létat, dostal minulý pátek od zaměstnavatele varování, že pokud nebude v pondělí ve své kanceláři, přijde o místo. Expert ještě tento týden místo toho stále čekal na ostrově Bougainville, který je součástí Papuy Nové Guiney, aby se nalodil na nákladní loď, na níž by se vypravil na cestu do Evropy.

Grimalda půl roku zkoumal dopad klimatické změny a globalizace na komunity v Papui Nové Guineji. Cestu zpátky do Evropy, dlouhou 22 tisíc kilometrů, chce zdolat zcela bez létání, pouze s pomocí lodí, vlaků a autobusů. Taková cesta mu podle jeho vlastních odhadů sice zabere dva měsíce, ale ušetří 3,6 tuny emisí oxidu uhličitého.

„Napsal jsem prezidentovi svého ústavu, že tam dnes nebudu a že se budu vracet lodí a po zemi,“ řekl expert v pondělí. „Cítím se teď dobře, ale některé uplynulé dny byly docela traumatické, protože od lidí z mého institutu jsem nečekal tenhle druh chování. Ale myslím, že jsem se rozhodl správně,“ řekl Grimalda.

„Cestování letadlem je nejrychlejším způsobem spalování fosilních paliv, tedy nejrychlejší cestou, jak dospět ke katastrofě,“ upozornil vědec.

Grimaldovi příznivci se podle britského listu domnívají, že kielský institut se svému zaměstnanci mstí za jeho účast na klimatických protestech.

Mluvčí institutu uvedl, že ústav veřejně nekomentuje interní personální záležitosti. Institut však údajně podporuje to, aby jeho zaměstnanci podnikali služební cesty „klimaticky přívětivým způsobem“. Grimalda ve čtvrtek na platformě X toto prohlášení označil za ironické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 13 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 14 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 14 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 18 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 19 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled