Japonsko se chce připojit k cestě amerických astronautů na Měsíc

Japonsko se hodlá připojit k americkému plánu návratu astronautů na Měsíc, Američanům nabídne technickou spolupráci na výstavbě orbitálního komplexu Gateway pro lunární misi. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Kjódó s tím, že Tokio chce oficiálně informovat Spojené státy později v letošním roce.

O zapojení do lunárního programu rozhodl výbor pro vesmírné záležitosti při úřadu japonské vlády, který zároveň pozdržel rozhodnutí o tom, zda se Japonsko zúčastní i další výstavby stanice Gateway po roce 2025 na lunární oběžné dráze. Zamýšlená stanice má sloužit nejen k průzkumu Měsíce, ale i jako základna pro cesty k Marsu. Důvodem japonského váhání jsou podle Kjódó obavy z vysokých finančních nákladů.

Pokud se Japonsko rozhodne k účasti i po roce 2025, budou zásoby ke stanici Gateway dopravovat už lodě nové generace HTV-X, které nahradí stávající japonská nákladní plavidla HTV. První let nové lodi je plánován na rok 2022.

Podíl Japonska na kolonizaci Měsíce

Japonsko chce v rámci lunární mise poskytnout především součásti systému podpory života, vzduchotechnická zařízení a baterie.

Začátek výstavby Gateway byl původně plánován na rok 2022 s termínem dokončení v roce 2026. Letos ale americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že se v první řadě chce soustředit na návrat astronautů na Měsíc do roku 2024 a poté do roku 2028 zajistit dlouhodobě udržitelné lunární mise. Obě fáze sice spoléhají na Gateway, kvůli přerozdělení není ale vyloučena změna harmonogramu výstavby stanice na oběžné dráze kolem Měsíce.

Spojené státy dosud jako jediná země světa dokázaly dopravit astronauty na lunární povrch, poprvé se tak stalo v červenci 1969. Naposledy Američané chodili po Měsíci v roce 1972. Zajímavostí je, že posledním Američanem, který na lunárním povrchu stanul, byl Eugene Cernan česko-slovenského původu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 8 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 9 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 13 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 14 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 15 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.