Japonsko se chce připojit k cestě amerických astronautů na Měsíc

Japonsko se hodlá připojit k americkému plánu návratu astronautů na Měsíc, Američanům nabídne technickou spolupráci na výstavbě orbitálního komplexu Gateway pro lunární misi. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Kjódó s tím, že Tokio chce oficiálně informovat Spojené státy později v letošním roce.

O zapojení do lunárního programu rozhodl výbor pro vesmírné záležitosti při úřadu japonské vlády, který zároveň pozdržel rozhodnutí o tom, zda se Japonsko zúčastní i další výstavby stanice Gateway po roce 2025 na lunární oběžné dráze. Zamýšlená stanice má sloužit nejen k průzkumu Měsíce, ale i jako základna pro cesty k Marsu. Důvodem japonského váhání jsou podle Kjódó obavy z vysokých finančních nákladů.

Pokud se Japonsko rozhodne k účasti i po roce 2025, budou zásoby ke stanici Gateway dopravovat už lodě nové generace HTV-X, které nahradí stávající japonská nákladní plavidla HTV. První let nové lodi je plánován na rok 2022.

Podíl Japonska na kolonizaci Měsíce

Japonsko chce v rámci lunární mise poskytnout především součásti systému podpory života, vzduchotechnická zařízení a baterie.

Začátek výstavby Gateway byl původně plánován na rok 2022 s termínem dokončení v roce 2026. Letos ale americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že se v první řadě chce soustředit na návrat astronautů na Měsíc do roku 2024 a poté do roku 2028 zajistit dlouhodobě udržitelné lunární mise. Obě fáze sice spoléhají na Gateway, kvůli přerozdělení není ale vyloučena změna harmonogramu výstavby stanice na oběžné dráze kolem Měsíce.

Spojené státy dosud jako jediná země světa dokázaly dopravit astronauty na lunární povrch, poprvé se tak stalo v červenci 1969. Naposledy Američané chodili po Měsíci v roce 1972. Zajímavostí je, že posledním Američanem, který na lunárním povrchu stanul, byl Eugene Cernan česko-slovenského původu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 9 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 10 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 16 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 16 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.