Japonsko se chce připojit k cestě amerických astronautů na Měsíc

Japonsko se hodlá připojit k americkému plánu návratu astronautů na Měsíc, Američanům nabídne technickou spolupráci na výstavbě orbitálního komplexu Gateway pro lunární misi. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Kjódó s tím, že Tokio chce oficiálně informovat Spojené státy později v letošním roce.

O zapojení do lunárního programu rozhodl výbor pro vesmírné záležitosti při úřadu japonské vlády, který zároveň pozdržel rozhodnutí o tom, zda se Japonsko zúčastní i další výstavby stanice Gateway po roce 2025 na lunární oběžné dráze. Zamýšlená stanice má sloužit nejen k průzkumu Měsíce, ale i jako základna pro cesty k Marsu. Důvodem japonského váhání jsou podle Kjódó obavy z vysokých finančních nákladů.

Pokud se Japonsko rozhodne k účasti i po roce 2025, budou zásoby ke stanici Gateway dopravovat už lodě nové generace HTV-X, které nahradí stávající japonská nákladní plavidla HTV. První let nové lodi je plánován na rok 2022.

Podíl Japonska na kolonizaci Měsíce

Japonsko chce v rámci lunární mise poskytnout především součásti systému podpory života, vzduchotechnická zařízení a baterie.

Začátek výstavby Gateway byl původně plánován na rok 2022 s termínem dokončení v roce 2026. Letos ale americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že se v první řadě chce soustředit na návrat astronautů na Měsíc do roku 2024 a poté do roku 2028 zajistit dlouhodobě udržitelné lunární mise. Obě fáze sice spoléhají na Gateway, kvůli přerozdělení není ale vyloučena změna harmonogramu výstavby stanice na oběžné dráze kolem Měsíce.

Spojené státy dosud jako jediná země světa dokázaly dopravit astronauty na lunární povrch, poprvé se tak stalo v červenci 1969. Naposledy Američané chodili po Měsíci v roce 1972. Zajímavostí je, že posledním Američanem, který na lunárním povrchu stanul, byl Eugene Cernan česko-slovenského původu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 19 mminutami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 1 hhodinou

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 4 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 7 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...