Jaderný fyzik Petráček zůstane rektorem ČVUT

Rektorem Českého vysokého učení technického (ČVUT) bude i v dalším funkčním období jaderný fyzik a nynější rektor Vojtěch Petráček. Do funkce ho zvolil akademický senát univerzity. Petráčkovo další volební období by po jeho jmenování prezidentem mělo začít v únoru příštího roku. Nejstarší technickou univerzitu ve střední Evropě by měl vést do konce ledna 2026.

Středeční volby se účastnilo 36 z 45 členů senátu, část členů se podle předsedy Jana Janouška v minulých dnech omluvila, přičemž omluvenky podle Janouška souvisely s epidemií covidu-19. Už v prvním kole volby získal sedmapadesátiletý Petráček nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu.

Jaderný fyzik Petráček se stal rektorem školy v roce 2018, kdy ve vedení vystřídal nynějšího předsedu Technologické agentury Petra Konvalinku. O místo rektora se ucházel už v roce 2013, tehdy ho ale Konvalinka porazil.

V dalším období by chtěl Petráček navázat na svou dosavadní práci, která podle něj umožnila rozvoj ČVUT jako excelentní výzkumné univerzity úzce svázané se společností i státem. V uplynulých měsících podle něj škola získala dobré renomé mimo jiné pro své nasazení v boji s covidem-19, kdy například pomáhala s výrobou dezinfekce, ochranných masek nebo plicních ventilátorů.

Za priority pro další roky označil snahu o dosažení plně mezinárodního dvojjazyčného prostředí ve výuce, další zlepšení ve vědě a výzkumu, vytvoření zrychlené strategie investiční výstavby nebo zintenzivnění spolupráce s dalšími univerzitami.

Na škole, jejíž historie sahá do roku 1707, studuje podle jejího webu zhruba osmnáct tisíc studentů. Má osm fakult, nabízí 227 studijních programů, z toho 94 v cizím jazyce. V minulém roce hospodařila podle své výroční zprávy přibližně s pěti miliardami korun z veřejných zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.