Izraelci vymysleli, jak nahradit plasty. Mají umělou hmotu z řas

Izraelští vědci popsali proces, jak vyrobit bioplasty, které ke svému vzniku nepotřebují ani vodu, ani půdu – tedy zdroje, který jak této zemi, tak celému lidstvu stále více scházejí. Nejvhodnější je pro země typu Izraele nebo Číny.

Polymer, který vymysleli, vzniká z mikroorganismů, jež se živí mořskými řasami. Výsledný plast se sám rozkládá, nevzniká z něj toxický odpad a dá se velmi snadno recyklovat na organický odpad.

Tato novinka vznikla ze spolupráce vědců z řady oborů; podíleli se ní mořští biologové, ekologové i chemici. Svůj úspěch popsali v odborném časopise Bioresource Technology.

Podle letošní studie Organizace spojených národů tvoří plasty přibližně 90 procent znečištění ve světových oceánech. Jsou příliš levné a tedy jen těžko nahraditelné – proto vědci už řadu let hledají přijatelné náhrady, tedy materiály, které by měly podobné vlastnosti, ale vůči přírodě by nebyly tak škodlivé.

Plasty, které nejsou nebezpečné

„Než se dnes používané umělé hmoty v přírodě rozloží, trvá to stovky let. Lahve, obaly a tašky se tak shromažďují v oceánech, kde vytvářejí celé ostrovy – ty ohrožují zvířata a znečišťují přírodu,“ uvedl jeden z autorů studie, profesor Alexander Goldberg. „Plasty navíc dnes vznikají z ropných produktů, které při výrobě produkují spoustu chemikálií, mnohdy nebezpečných.“

Částečným řešením je podle něj výroba bioplastů – tedy umělých hmot, jež se nevyrábí z ropy, ale z rostlin. Vědec si je ale vědom rizika tohoto přístupu: už nyní se na polích pěstuje řepka a další průmyslové plodiny k výrobě biopaliv, prostor pro produkci potravin na výrobu bioplastů na stále hladovější planetě neexistuje.

„Pěstovat rostliny nebo bakterie, z nichž získáme umělé hmoty, vyžaduje úrodnou půdu a pitnou vodu – což mnoha zemím včetně Izraele chybí. Náš nový proces vyrábí plasty z mořských mikroorganismů, které se dají recyklovat na organický odpad.“

Naděje na svět bez plastového odpadu

Izraelští vědci využili mikroorganismus, který se živí mořskými řasami, aby tak vytvořili bioplastický polymer nazvaný polyhydroxylalkanoát (PHA). „Vyšli jsme z mnohobuněčného organismu – mořských řas, které vyrostly na moři,“ popsal Goldberg. „Tyto řasy zkonzumoval jednobuněčný organismus, jenž také vyrostl ve slané vodě – výsledkem byl polymer, který se dá použít jako biologická umělá hmota.“

Podle vědce už existují továrny, jež tyto bioplasty masově vyrábějí – problém je, že k tomu zatím využívají množství zemědělské půdy a pitné vody. Proces, který Izraelci vymysleli, je ale vhodný i pro země mající obou těchto komodit málo, a zároveň disponující přístupem k moři. Jako příklad autoři zprávy uvádějí Izrael, Čínu nebo Indii – ty všechny by mohly v budoucnu přejít na plasty vyráběné z řas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 2 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 4 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 6 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...