Inspirováno šnekem. Čeští vědci přišli s revolučním katetrem, který sníží riziko infekce

Výsledky českého výzkumu opět míří do světa. Tentokrát se vědcům podařilo přijít s novým typem katetru, který by měl výrazně snížit riziko infekcí.

Pro vývoj nového typu katetru, který používají lékaři například pro cévkování nebo podávání léků, se vědci inspirovali očima hlemýždě. Nový katetr by měl omezit infekce, které jeho zavádění často provázejí.

Česká firma Riocath a Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) ve středu vynález představily na tiskové konferenci. Novinku budou do konce roku testovat na prvních pacientech.

Katetr se obrací naruby

Různé typy katetrů, sond či drénů používají v Česku každý den desítky tisíc pacientů. Například při jejich použití v močových cestách se lékaři až u 40 procent nedokážou vyhnout vzniku infekce. Katetr založený na principu hadičky se dvěma plášti, kdy vnitřní je sterilní a při zavádění se vysunuje, má infekce omezit a snížit poškození tkání.

„Plášť katetru se neposouvá vnitřkem močové trubice, jak je běžné u ostatních, ale vnější plášť se při zavádění vybaluje a na stěnu po celém obvodu naléhává. Katetr se při zavádění obrací naruby, podobně jako u zrakového orgánu šneka,“ popsal autor nápadu Miroslav Svoboda, ředitel firmy Riocath.

Vydělá na tom Česko i pacienti

Podle přednosty Chirurgické kliniky II. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jiřího Hocha bude mít vynález velký přínos i pro pacienty, kteří se sami cévkují několikrát denně – například parapelgici nebo pacienti s postižením páteře či degenerativními chorobami.

„Riziko zavlečení infekce je u nich naprosto zásadní. Pokud to musí dělat několikrát denně, zákonitě se nemohou vyhnout infekci,“ řekl Hoch.

Tříletý vývoj katetru stál asi 50 milionů korun, podle Svobody šlo o peníze českých investorů. Technické řešení si firma nechala patentovat, plánuje vlastní výrobu i prodej licencí. Po uvedení vynálezu na trh očekávají, že cena společnosti Riocath vzroste.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...