Ingenuity na Marsu měla létat měsíc, dělá to už rok. Zvládla pětkrát více testů

Americká vesmírná mise Mars 2020 vzbudila pozornost řadou technických řešení, asi největší popularitu ale získala malá helikoptéra nazvaná Ingenuity, která se jako první motorem poháněný stroj na cizí planetě vznesla do atmosféry 19. dubna 2021.

Letounek vážící jen 1,8 kilogramu pohánějí dva protiběžné dvoulisté vrtule o průměru 1,2 metru umístěné nad sebou. Energii Ingenuity (Vynalézavost) bere z baterií nabíjených solárními panely. Vrtule se otáčejí rychlostí 2400 otáček za minutu – kvůli řídké atmosféře rudé planety mnohem rychleji, než je obvyklé u vrtulníků na Zemi.

Od svého přistání spolu s roverem Perseverance loni 18. února už zaznamenala 46 minut a 31 sekund letového času. Nad povrchem Marsu urazila vzdálenost bezmála 5,9 kilometru, dokázala vystoupat do dvanáctimetrové výšky a letět rychlostí až přes pět metrů za vteřinu.

Fotografie pořízená vrtulníčkem Ingenuity
Zdroj: NASA JPL

Zatím uskutečnila pětadvacet letů a ten poslední z minulého týdne byl rekordní. „Překonala rekordy ve vzdálenosti a rychlosti, urazila 704 metrů rychlostí 5,5 metru za sekundu a letěla 161,3 vteřiny,“ konstatoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Malý vrtulník není vybavený vědeckými přístroji a jeho jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty. Ingenuity už překonal všechna očekávání vědců, kteří původně počítali jen s pěti letovými testy, které skončí během třiceti dní.

Mise v kráteru Jezero

Hlavním nástrojem současné mise v kráteru pojmenovaném Jezero, kde se před 3,5 miliardy lety nacházela voda a kde se podle vědců mohou nacházet známky života mikrobů, je robotické vozítko Perseverance.

Nahrávám video

Šestikolový rover má podobné rozměry jako osobní automobil. Váží zhruba tunu a je přibližně tři metry dlouhý, 2,7 metru široký a 2,2 metru vysoký. Jeho robotická paže je dlouhá 2,1 metru. Podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) je to její zatím největší a nejsofistikovanější vozítko pro průzkum Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 20 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...