Domácí kočky jsou nečekaně úspěšní predátoři. Ale jen sto metrů od domova

Nová studie ukazuje, že lovící domácí kočky mohou mít zásadní dopad na lokální populace zvířat. S ohledem na omezené teritorium dokážou předčit i divoké predátory. Nejčastěji se kočky pohybují ve vzdálenosti kolem 100 metrů u domu, kde mohou uškodit především ptákům.

V rámci výzkumu experti z amerických univerzit spolupracovali s občanskými vědci ze šesti zemí. Sbírali pomocí lokátorů s GPS systémem údaje o kočkách a jejich kořisti. Celkem se jim podařilo získat informace o 925 domácích zvířatech.

„Protože se jedná o kočky, které jsou doma krmené, tato zvířata zabíjí méně kořisti za den než divocí predátoři, ale oblast jejich lovu je tak malá, že jejich dopad na lokální zvířata je opravdu znepokojivý,“ uvedl hlavní autor výzkumu Roland Kays. „Přidejte k tomu nepřirozenou hustotu domácích koček v některých oblastech a riziko ptákům a drobným savcům se stane ještě horším,“ uvedl Kays.

„Zjistili jsme, že domácí kočky mají dvakrát až desetkrát větší dopad na divoká zvířata než divocí predátoři,“ dodal přírodovědec.

Přesná čísla kočičích úlovků nejsou

O tom, kolik zvířat kočkám podlehle, neexistují žádná přesná čísla, jen odhady. Některé z nich říkají, že jen v Severní Americe zabijí mezi 10–30 miliardami zvířat ročně.

Tato nová studie ukázala, že domácí kočky zabily za jeden rok průměrně 14,2 – 38,9 zvířat na hektar. Důležitý fakt je i to, že nejvíce škod je napácháno v již narušených oblastech – typickým příkladem byla místa, kde se staví nové domy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 1 hhodinou

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 18 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 20 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 21 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026
Načítání...