Dlouhodobé užívání anabolik by mohlo urychlovat stárnutí mozku, ukázala studie

Pravidelné a dlouhodobé užívání anabolických steroidů by mohlo mít souvislost s předčasným stárnutím mozku. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging, Podle vědců by tak tyto přípravky mohly mít negativní vliv na kvalitu života v pozdním věku.

Syntetické androgenní anabolické steroidy (AAS) podporují v lidském těle tvorbu bílkovin. Lze je využít například při léčbě zranění. Látky se ale také zneužívají v některých sportech za účelem zvětšení svalů.

V té souvislosti odborníci již delší dobu upozorňují, že steroidy mohou poškodit zdraví. Ohrožují například srdce, játra, narušují psychiku či způsobují akné. Nová studie nyní naznačila, že dlouhodobé užívání steroidů by mohlo být spojené také s rychlejším stárnutím mozku.

„Anabolické steroidy jsou ve veřejné sféře pouze zhruba 35 let. Stále jsme v rané fázi vyhodnocování rozsahů vedlejších účinků, které může mít jejich dlouhodobé užívání. Nejméně studované jsou přitom možné dopady na mozek,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Astrid Bjørnebekková z Oslo University Hospital.

Možné dopady na kvalitu života ve stáří

Během výzkumu Bjørnebekková se svými kolegy pomocí magnetické rezonance porovnávala mozky celkem 229 vzpěračů: 130 z nich užívalo dlouhodobě anabolika, zbylých 99 s nimi zkušenost nemělo.

Pomocí dat získaných od téměř dvou tisíc zdravých mužů ve věku od 18 do 92 let pak vědci za využití strojového učení určili předpokládaný věk mozku každého z účastníků. V potaz vzali i faktory, jako je například výskyt deprese či užívání jiných návykových látek.

Poté experti u každého ze vzpěračů určili takzvaný brain age gap, tedy rozdíl mezi chronologickým věkem a stářím mozku. Pokročilý věk tohoto orgánu je přitom spojený se zhoršenými kognitivními schopnosti a zvýšeným rizikem vzniku neurodegenerativních onemocnění. 

  • Mezi tento typ nemocí patří kromě Alzheimerovy choroby například Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba, onemocnění motoneuronu nebo spinální svalová atrofie.

Výsledky ukázaly, že uživatelé anabolik měli zmíněný rozdíl větší než účastníci bez zkušeností s těmito látkami. „Tato důležitá studie naznačila, že steroidy jsou spojeny s rychlejším stárnutím mozku a mohou tak mít potenciální dopad na kvalitu života ve vyšším věku,“ uvedla dále Bjørnebekková.

„Naše zjištění může být užitečné například pro zdravotníky a teoreticky může ovlivnit mladé  muže při rozhodování, zda mají anabolické steroidy začít užívat,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 9 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 10 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 11 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 12 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 16 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 18 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...