Dlouhodobé užívání anabolik by mohlo urychlovat stárnutí mozku, ukázala studie

Pravidelné a dlouhodobé užívání anabolických steroidů by mohlo mít souvislost s předčasným stárnutím mozku. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging, Podle vědců by tak tyto přípravky mohly mít negativní vliv na kvalitu života v pozdním věku.

Syntetické androgenní anabolické steroidy (AAS) podporují v lidském těle tvorbu bílkovin. Lze je využít například při léčbě zranění. Látky se ale také zneužívají v některých sportech za účelem zvětšení svalů.

V té souvislosti odborníci již delší dobu upozorňují, že steroidy mohou poškodit zdraví. Ohrožují například srdce, játra, narušují psychiku či způsobují akné. Nová studie nyní naznačila, že dlouhodobé užívání steroidů by mohlo být spojené také s rychlejším stárnutím mozku.

„Anabolické steroidy jsou ve veřejné sféře pouze zhruba 35 let. Stále jsme v rané fázi vyhodnocování rozsahů vedlejších účinků, které může mít jejich dlouhodobé užívání. Nejméně studované jsou přitom možné dopady na mozek,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Astrid Bjørnebekková z Oslo University Hospital.

Možné dopady na kvalitu života ve stáří

Během výzkumu Bjørnebekková se svými kolegy pomocí magnetické rezonance porovnávala mozky celkem 229 vzpěračů: 130 z nich užívalo dlouhodobě anabolika, zbylých 99 s nimi zkušenost nemělo.

Pomocí dat získaných od téměř dvou tisíc zdravých mužů ve věku od 18 do 92 let pak vědci za využití strojového učení určili předpokládaný věk mozku každého z účastníků. V potaz vzali i faktory, jako je například výskyt deprese či užívání jiných návykových látek.

Poté experti u každého ze vzpěračů určili takzvaný brain age gap, tedy rozdíl mezi chronologickým věkem a stářím mozku. Pokročilý věk tohoto orgánu je přitom spojený se zhoršenými kognitivními schopnosti a zvýšeným rizikem vzniku neurodegenerativních onemocnění. 

  • Mezi tento typ nemocí patří kromě Alzheimerovy choroby například Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba, onemocnění motoneuronu nebo spinální svalová atrofie.

Výsledky ukázaly, že uživatelé anabolik měli zmíněný rozdíl větší než účastníci bez zkušeností s těmito látkami. „Tato důležitá studie naznačila, že steroidy jsou spojeny s rychlejším stárnutím mozku a mohou tak mít potenciální dopad na kvalitu života ve vyšším věku,“ uvedla dále Bjørnebekková.

„Naše zjištění může být užitečné například pro zdravotníky a teoreticky může ovlivnit mladé  muže při rozhodování, zda mají anabolické steroidy začít užívat,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 6 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 7 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 8 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 10 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.