Dlouhodobé užívání anabolik by mohlo urychlovat stárnutí mozku, ukázala studie

Pravidelné a dlouhodobé užívání anabolických steroidů by mohlo mít souvislost s předčasným stárnutím mozku. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging, Podle vědců by tak tyto přípravky mohly mít negativní vliv na kvalitu života v pozdním věku.

Syntetické androgenní anabolické steroidy (AAS) podporují v lidském těle tvorbu bílkovin. Lze je využít například při léčbě zranění. Látky se ale také zneužívají v některých sportech za účelem zvětšení svalů.

V té souvislosti odborníci již delší dobu upozorňují, že steroidy mohou poškodit zdraví. Ohrožují například srdce, játra, narušují psychiku či způsobují akné. Nová studie nyní naznačila, že dlouhodobé užívání steroidů by mohlo být spojené také s rychlejším stárnutím mozku.

„Anabolické steroidy jsou ve veřejné sféře pouze zhruba 35 let. Stále jsme v rané fázi vyhodnocování rozsahů vedlejších účinků, které může mít jejich dlouhodobé užívání. Nejméně studované jsou přitom možné dopady na mozek,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Astrid Bjørnebekková z Oslo University Hospital.

Možné dopady na kvalitu života ve stáří

Během výzkumu Bjørnebekková se svými kolegy pomocí magnetické rezonance porovnávala mozky celkem 229 vzpěračů: 130 z nich užívalo dlouhodobě anabolika, zbylých 99 s nimi zkušenost nemělo.

Pomocí dat získaných od téměř dvou tisíc zdravých mužů ve věku od 18 do 92 let pak vědci za využití strojového učení určili předpokládaný věk mozku každého z účastníků. V potaz vzali i faktory, jako je například výskyt deprese či užívání jiných návykových látek.

Poté experti u každého ze vzpěračů určili takzvaný brain age gap, tedy rozdíl mezi chronologickým věkem a stářím mozku. Pokročilý věk tohoto orgánu je přitom spojený se zhoršenými kognitivními schopnosti a zvýšeným rizikem vzniku neurodegenerativních onemocnění. 

  • Mezi tento typ nemocí patří kromě Alzheimerovy choroby například Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba, onemocnění motoneuronu nebo spinální svalová atrofie.

Výsledky ukázaly, že uživatelé anabolik měli zmíněný rozdíl větší než účastníci bez zkušeností s těmito látkami. „Tato důležitá studie naznačila, že steroidy jsou spojeny s rychlejším stárnutím mozku a mohou tak mít potenciální dopad na kvalitu života ve vyšším věku,“ uvedla dále Bjørnebekková.

„Naše zjištění může být užitečné například pro zdravotníky a teoreticky může ovlivnit mladé  muže při rozhodování, zda mají anabolické steroidy začít užívat,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 14 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 17 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 19 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 20 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 22 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...