Dlouhodobé užívání anabolik by mohlo urychlovat stárnutí mozku, ukázala studie

Pravidelné a dlouhodobé užívání anabolických steroidů by mohlo mít souvislost s předčasným stárnutím mozku. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging, Podle vědců by tak tyto přípravky mohly mít negativní vliv na kvalitu života v pozdním věku.

Syntetické androgenní anabolické steroidy (AAS) podporují v lidském těle tvorbu bílkovin. Lze je využít například při léčbě zranění. Látky se ale také zneužívají v některých sportech za účelem zvětšení svalů.

V té souvislosti odborníci již delší dobu upozorňují, že steroidy mohou poškodit zdraví. Ohrožují například srdce, játra, narušují psychiku či způsobují akné. Nová studie nyní naznačila, že dlouhodobé užívání steroidů by mohlo být spojené také s rychlejším stárnutím mozku.

„Anabolické steroidy jsou ve veřejné sféře pouze zhruba 35 let. Stále jsme v rané fázi vyhodnocování rozsahů vedlejších účinků, které může mít jejich dlouhodobé užívání. Nejméně studované jsou přitom možné dopady na mozek,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Astrid Bjørnebekková z Oslo University Hospital.

Možné dopady na kvalitu života ve stáří

Během výzkumu Bjørnebekková se svými kolegy pomocí magnetické rezonance porovnávala mozky celkem 229 vzpěračů: 130 z nich užívalo dlouhodobě anabolika, zbylých 99 s nimi zkušenost nemělo.

Pomocí dat získaných od téměř dvou tisíc zdravých mužů ve věku od 18 do 92 let pak vědci za využití strojového učení určili předpokládaný věk mozku každého z účastníků. V potaz vzali i faktory, jako je například výskyt deprese či užívání jiných návykových látek.

Poté experti u každého ze vzpěračů určili takzvaný brain age gap, tedy rozdíl mezi chronologickým věkem a stářím mozku. Pokročilý věk tohoto orgánu je přitom spojený se zhoršenými kognitivními schopnosti a zvýšeným rizikem vzniku neurodegenerativních onemocnění. 

  • Mezi tento typ nemocí patří kromě Alzheimerovy choroby například Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba, onemocnění motoneuronu nebo spinální svalová atrofie.

Výsledky ukázaly, že uživatelé anabolik měli zmíněný rozdíl větší než účastníci bez zkušeností s těmito látkami. „Tato důležitá studie naznačila, že steroidy jsou spojeny s rychlejším stárnutím mozku a mohou tak mít potenciální dopad na kvalitu života ve vyšším věku,“ uvedla dále Bjørnebekková.

„Naše zjištění může být užitečné například pro zdravotníky a teoreticky může ovlivnit mladé  muže při rozhodování, zda mají anabolické steroidy začít užívat,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.