Covid ubližuje neočkovaným rodičkám. Poškozuje placentu, děti se mohou narodit mrtvé

Nová studie upozorňuje na závažné důsledky, které může mít onemocnění covidem-19 u těhotných žen bez očkování proti koronaviru. Virus útočí na placentu a likviduje ji tak, že vážně ohrožuje život dítěte.

Tým kolem lékaře Davida Scwartze zkoumal a analyzoval 68 dětských úmrtí. Případy pocházely z dvanácti zemí a všechny děti se buď narodily mrtvé, nebo zemřely do sedmi dnů po narození. Všechny současně měly matky, které nebyly očkované proti covidu-19 a v těhotenství se koronavirem nakazily. Studie, která vyšla v odborném žurnálu Archives of Pathology & Laboratory Medicine, zahrnovala vyšetření všech 68 placent a 30 pitev.

U dětí lékaři nenašli žádné abnormality, plod zemřel vždy na udušení, u placent rodiček to ovšem neplatilo. Tento cévní orgán zajišťuje plodu přívod kyslíku a živin a podle vědeckého týmu ve sledovaných případech vykazoval trend, který vědci nazvali „placentitida SARS-CoV-2“.

Zdravotní problém má tři fáze: nahromadění bílkoviny zvané fibrin, která způsobuje srážení krve v jemném cévním systému orgánu, odumírání buněk ochranné buněčné vrstvy placenty, a nakonec neobvyklý zánět v placentě.

V průměru byly více než tři čtvrtiny placenty tak vážně poškozené, že orgán nemohl dodávat rostoucímu dítěti kyslík a živiny. V některých případech bylo více než devadesát procent placenty mrtvé.

„Takovou míru destrukce jsme u infekčního onemocnění ještě nikdy neviděli. Placenta prostě přestala být schopná plnit své povinnosti,“ uvedl vedoucí výzkumník Schwartz. „Novorozenci zemřeli na udušení v důsledku nedostatku kyslíku.“

K ukládání fibrinu může docházet také u normálních nekomplikovaných těhotenství, která mají běžný průběh a covid u nich nemá žádný vliv. Ale nikdy ho není tolik – tady po covidu naplnil někdy až tři čtvrtiny placenty. „A to žádný plod nemůže přežít,“ doplňují autoři.

Podle výzkumu jsou projevy zcela odlišné než u jiných infekčních nemocí, jako jsou třeba zika, zarděnky nebo syfilis. „Virus nenapadne a nezničí samotný plod. Útočí na placentu.“ Pozoruhodné je, že se to podle studie nedělo ani u blízkých příbuzných viru SARS-CoV-2, tedy ani u virů SARS a MERS. Proč je covid tak jiný, zatím vědci neví.

I slabý covid může způsobit silné problémy

Vědci už od začátku koronavirové pandemie upozorňovali, že těhotné ženy jsou přirozeně zranitelnější jakoukoliv infekcí. Těhotenství totiž narušuje imunitní systém. Potlačuje některé jeho funkce, protože embryo je pro něj něco nového a mohlo by se jinak stát jeho cílem. Těhotné osoby jsou přirozeně náchylnější k infekcím, protože těhotenství oslabuje imunitní systém, aby tělo nenapadlo plod.

Covid v tom není žádnou výjimkou; odlišný je ale v tom, jakým způsobem nastávajícím matkám způsobuje zdravotní komplikace. Ty se podle vědců objevují nejen u žen, které trpí vážným nebo těžkým průběhem nemoci – poškození placenty se totiž objevuje i u těch, které měly nemoc jen slabou. Poškození placenty může být dokonce jejich jediným příznakem.

Dobrá zpráva pro rodičky je, že záleží na tom, jak velká část placenty je virem napadená a poškozená. Jde-li jen o její malou část, nemusí to způsobit vůbec žádné komplikace. Nicméně pokud jde o větší rozsah napadené tkáně, pak se dopady objeví velmi rychle – a plod na to v děloze hned reaguje. „První, co uvidíte, je zpomalení růstu dítěte a snížené pohyby plodu. Nakonec může dojít k přerušení – a někdy k tomuto vývoji dochází velmi rychle,“ popsala pro NBC porodnice Ellie Ragsdalová, která se na výzkumu nepodílela.

Vakcíny jsou bezpečné a účinné i pro těhotné

Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv mRNA vakcíny proti covidu-19 nezpůsobují komplikace v těhotenství a nejsou tak rizikem pro těhotné ženy a jejich děti. 

„Podrobný přezkum několika studií zahrnujících přibližně 65 tisíc žen v různých fázích těhotenství neidentifikoval zvýšené riziko těhotenských komplikací, potratů, předčasných porodů ani nežádoucích účinků u nenarozených dětí v době po očkování těhotných žen mRNA vakcínami proti covid-19 (Comirnaty nebo Spikevax),“ uvádí ústav na svých stránkách. Navzdory určitým omezením v datech se výsledky zdají být konzistentní napříč hodnocenými studiemi.

Studie také ukázaly, že vakcíny proti covidu-19 jsou při snižování rizika hospitalizace a úmrtí u těhotných žen stejně účinné jako u ostatní populace. Nejčastější nežádoucí účinky vakcín u těhotných žen se také shodují s nežádoucími účinky v celkové očkované populaci. Patří mezi ně nejčastěji bolest v místě vpichu, únava, bolest hlavy, zarudnutí a otok v místě vpichu, bolest svalů a zimnice. Tyto nežádoucí účinky jsou obvykle mírné nebo středně závažné a během několika dnů po očkování dochází ke zlepšení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 12 mminutami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 1 hhodinou

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 2 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 4 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.