Covid ubližuje neočkovaným rodičkám. Poškozuje placentu, děti se mohou narodit mrtvé

Nová studie upozorňuje na závažné důsledky, které může mít onemocnění covidem-19 u těhotných žen bez očkování proti koronaviru. Virus útočí na placentu a likviduje ji tak, že vážně ohrožuje život dítěte.

Tým kolem lékaře Davida Scwartze zkoumal a analyzoval 68 dětských úmrtí. Případy pocházely z dvanácti zemí a všechny děti se buď narodily mrtvé, nebo zemřely do sedmi dnů po narození. Všechny současně měly matky, které nebyly očkované proti covidu-19 a v těhotenství se koronavirem nakazily. Studie, která vyšla v odborném žurnálu Archives of Pathology & Laboratory Medicine, zahrnovala vyšetření všech 68 placent a 30 pitev.

U dětí lékaři nenašli žádné abnormality, plod zemřel vždy na udušení, u placent rodiček to ovšem neplatilo. Tento cévní orgán zajišťuje plodu přívod kyslíku a živin a podle vědeckého týmu ve sledovaných případech vykazoval trend, který vědci nazvali „placentitida SARS-CoV-2“.

Zdravotní problém má tři fáze: nahromadění bílkoviny zvané fibrin, která způsobuje srážení krve v jemném cévním systému orgánu, odumírání buněk ochranné buněčné vrstvy placenty, a nakonec neobvyklý zánět v placentě.

V průměru byly více než tři čtvrtiny placenty tak vážně poškozené, že orgán nemohl dodávat rostoucímu dítěti kyslík a živiny. V některých případech bylo více než devadesát procent placenty mrtvé.

„Takovou míru destrukce jsme u infekčního onemocnění ještě nikdy neviděli. Placenta prostě přestala být schopná plnit své povinnosti,“ uvedl vedoucí výzkumník Schwartz. „Novorozenci zemřeli na udušení v důsledku nedostatku kyslíku.“

K ukládání fibrinu může docházet také u normálních nekomplikovaných těhotenství, která mají běžný průběh a covid u nich nemá žádný vliv. Ale nikdy ho není tolik – tady po covidu naplnil někdy až tři čtvrtiny placenty. „A to žádný plod nemůže přežít,“ doplňují autoři.

Podle výzkumu jsou projevy zcela odlišné než u jiných infekčních nemocí, jako jsou třeba zika, zarděnky nebo syfilis. „Virus nenapadne a nezničí samotný plod. Útočí na placentu.“ Pozoruhodné je, že se to podle studie nedělo ani u blízkých příbuzných viru SARS-CoV-2, tedy ani u virů SARS a MERS. Proč je covid tak jiný, zatím vědci neví.

I slabý covid může způsobit silné problémy

Vědci už od začátku koronavirové pandemie upozorňovali, že těhotné ženy jsou přirozeně zranitelnější jakoukoliv infekcí. Těhotenství totiž narušuje imunitní systém. Potlačuje některé jeho funkce, protože embryo je pro něj něco nového a mohlo by se jinak stát jeho cílem. Těhotné osoby jsou přirozeně náchylnější k infekcím, protože těhotenství oslabuje imunitní systém, aby tělo nenapadlo plod.

Covid v tom není žádnou výjimkou; odlišný je ale v tom, jakým způsobem nastávajícím matkám způsobuje zdravotní komplikace. Ty se podle vědců objevují nejen u žen, které trpí vážným nebo těžkým průběhem nemoci – poškození placenty se totiž objevuje i u těch, které měly nemoc jen slabou. Poškození placenty může být dokonce jejich jediným příznakem.

Dobrá zpráva pro rodičky je, že záleží na tom, jak velká část placenty je virem napadená a poškozená. Jde-li jen o její malou část, nemusí to způsobit vůbec žádné komplikace. Nicméně pokud jde o větší rozsah napadené tkáně, pak se dopady objeví velmi rychle – a plod na to v děloze hned reaguje. „První, co uvidíte, je zpomalení růstu dítěte a snížené pohyby plodu. Nakonec může dojít k přerušení – a někdy k tomuto vývoji dochází velmi rychle,“ popsala pro NBC porodnice Ellie Ragsdalová, která se na výzkumu nepodílela.

Vakcíny jsou bezpečné a účinné i pro těhotné

Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv mRNA vakcíny proti covidu-19 nezpůsobují komplikace v těhotenství a nejsou tak rizikem pro těhotné ženy a jejich děti. 

„Podrobný přezkum několika studií zahrnujících přibližně 65 tisíc žen v různých fázích těhotenství neidentifikoval zvýšené riziko těhotenských komplikací, potratů, předčasných porodů ani nežádoucích účinků u nenarozených dětí v době po očkování těhotných žen mRNA vakcínami proti covid-19 (Comirnaty nebo Spikevax),“ uvádí ústav na svých stránkách. Navzdory určitým omezením v datech se výsledky zdají být konzistentní napříč hodnocenými studiemi.

Studie také ukázaly, že vakcíny proti covidu-19 jsou při snižování rizika hospitalizace a úmrtí u těhotných žen stejně účinné jako u ostatní populace. Nejčastější nežádoucí účinky vakcín u těhotných žen se také shodují s nežádoucími účinky v celkové očkované populaci. Patří mezi ně nejčastěji bolest v místě vpichu, únava, bolest hlavy, zarudnutí a otok v místě vpichu, bolest svalů a zimnice. Tyto nežádoucí účinky jsou obvykle mírné nebo středně závažné a během několika dnů po očkování dochází ke zlepšení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled