Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.

Žebříček nemůže být zcela objektivní, protože u superpočítačů se dá měřit celá spousta parametrů – a nedá se tedy říct úplně jednoduše, který parametr je ten hlavní. V tomto žebříčku se jednotlivé počítače řadí podle toho, jaký výkon podávají ve standardizovaném testu. Nový žebříček byl představen v úterý na konferenci o superpočítačích ISC v Hamburku.

Šenčenský počítačový systém LineShine dosáhl podle testujících výkonů 2,198 exaflopů. Zjednodušeně řečeno to znamená, že počítač zvládl více než dva triliony výpočetních operací za sekundu. El Capitan v Národní laboratoři Lawrence Livermorea v Kalifornii dosáhl 1,809 exaflopů. Rozdíl ve prospěch čínského stroje je tedy poměrně velký, podobně jako rozdíl mezi druhým a třetím místem, kde skončil americký Frontier, který slouží v Oak RIdge National Laboratory, s 1353 exaflopy.

K čemu lidstvo potřebuje superpočítače

Superpočítače se používají mimo jiné pro klimatické modely, výzkum materiálů, průmyslové aplikace a umělou inteligenci (AI). Umístění v žebříčku má také symbolický význam v technologické soutěži mezi Čínou a Spojenými státy, uvedla agentura DPA.

V novém žebříčku následují za El Capitanem počítače Frontier a Aurora, také z USA. Na páté příčce se umístil Jupiter Booster z výzkumného centra Jülich v Německu.

A co Česko?

Mezi pěti stovkami nejvýkonnějších počítačů se umístily i dva stroje z České republiky. Na 215. místě skončil superpočítač C24, který provozuje automobilka Škoda. Ta ho využívá hlavně k těm nejnáročnějším výpočetním operacím, jako jsou například vysoce náročné aerodynamické simulace nebo vývoj nových bezpečnostních prvků a motorů.

Na 249. místě je pak Karolina, která funguje pod Národním superpočítačovým centrem IT4Innovations při VŠB-TU Ostrava. Ke komplikovaným výpočtům ji používají především vědci zkoumající materiálové vědy, a to jak z českých, tak i zahraničních univerzit. Na 475. místě se v žebříčku umístila další část tohoto superpočítače, takže je v TOP500 vlastně rovnou dvakrát.

Pro zajímavost – lépe než Česká republika se umístilo v žebříčku Slovensko. To v něm má sice jenom jednoho zástupce, ale superpočítač Perun skončil na 145. místě na světě. Provozuje ho tamní Akademie věd a má velmi rozsáhlé využití – od klimatických simulací přes vývoj nových léků a materiálů až po trénink AI jazykových modelů.

Do budoucna by se mělo ale Česko v žebříčku umístit ještě výše, protože se plánuje posílení. V rámci projektu Czech AI Factory by měl v Ostravě vzniknout nový superpočítač s názvem KarolAIna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 13 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 21 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
16. 10. 2026‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.