Česká aplikace bude hlásit zemětřesení. Nejvíc pomůže na Chebsku

Nahrávám video

Experti z Geofyzikálního ústavu Akademie věd spustili aplikaci pro mobilní telefony názvem SeisLok. Nová služba zprostředkovává aktuální informace o zemětřeseních v naší seismicky nejaktivnější oblasti – v západních Čechách.

Program kromě hlášení o aktivních zemětřeseních zároveň umožňuje odeslat hlášení o pozorovaných otřesech, tedy vyplnit takzvaný makroseismický dotazník – uživatelé aplikace tak mohou vědcům pomoci s informacemi o tom, jak se zemětřesení vyvíjejí. Jednotlivá zemětřesení se zobrazují na interaktivní mapě společně s informacemi o jejich hloubce, času vzniku a magnitudu.

SeisLok vyvinul Geofyzikální ústav za podpory Strategie AV21 pro zlepšení informovanosti široké veřejnosti týkající se seismické aktivity v západních Čechách. Dává nejpřesnější automatické informace o zemětřesné aktivitě, protože využívá naměřená data ze sítě WEBNET, která byla vybudována speciálně pro monitorování této oblasti.

Prvotní automatická data pak pracovníci Geofyzikálního ústavu přepočítávají, a proto může později dojít k jejich upřesnění nebo změně magnituda uváděného na webových stránkách případně v tiskových zprávách. Makroseismická data, která zadávají uživatelé, se po vyhodnocení stanou i nezbytnou informací, na základě které pojišťovny likvidují pojistné události.

Aplikace SeisLok obsahuje:

  • mapu s polohami epicenter s možností zobrazení detailních informací (magnitudo, čas vzniku, hloubka)
  • seznam zemětřesení (s možností filtrovat a třídit)
  • makroseismický dotazník pod tlačítkem se symbolem seismogramu pro hlášení zemětřesení
  • novinky přímo z Geofyzikálního ústavu AV ČR

Aplikace je ke stažení zdarma, je dostupná pro mobilní telefony s nejrozšířenějšími operačními systémy Android a iOS. 

Proč právě západ Čech?

Západní Čechy, zejména oblast kolem Chebska, je kraj, který má se zemětřeseními letité zkušenosti. Právě tato část České republiky zaznamenala historicky nejsilnější otřesy. 

Lidé v této oblasti žili ve stínu zemětřesení dlouhá staletí. Byli na otřesy země zvyklí, ale stejně se jich báli. Pravděpodobně jeden z nejstarších věrohodně doložených záznamů o zemětřesném roji na Chebsku nalezneme v chebské kronice Pankraze Engelharda z druhé poloviny 16. století.

Engelhard (volná parafráze podle překladu Michaely Bäumlové) mimo jiné píše: „V roce 1540, stejně jako v letech předtím, bylo několik zemětřesení a i zde v Chebu … se otřásly a bortily domy. Já sám měl vyřizování v Jáchymově, kde jsem pocítil otřesy na vlastní kůži. Otřesy byly tak silné, že se v jáchymovských dolech trhaly stěny štol a řítily skalní bloky.“

„Územím s nejvýraznější vlastní seismickou aktivitou je Kraslicko v západních Čechách – na sever od Chebu. Pro tuto oblast je typický výskyt seismických otřesů v sériích trvajících několik dní i týdnů. Říká se jim zemětřesné roje,“ uvádí přirodovědec z Karlovy univerzity Marek Křížek v odborném časopise Geografické rozhledy.

„Uvolňování seismické energie probíhá formou slabých mikrootřesů, kterých lze zaznamenat denně desítky. Série kulminuje silnějším zemětřesením, po němž opět aktivita doznívá řadou slabých otřesů. Tyto roje se opakují v intervalech zpravidla několika desítek let,“ dodává. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 20 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.