Umělci, kteří bojují proti umělé inteligenci (AI) generující obsah s využitím jejich děl, se začali bránit podáním prvních žalob. Bitva to bude těžká, píše agentura AFP. Legislativa v Evropě a Severní Americe je sice teď nakloněna ve prospěch umělé inteligence, podle právních expertů ale může přijít obrat.
Tři umělci v lednu ve Spojených státech podali žalobu na platformu pro sdílení umění DeviantArt a na nástroje pro vytváření umění Stable Diffusion, Midjourney a DALL-E. Posledního ze jmenovaných žaluje také fotobanka Getty Images. Žalující napadli skutečnost, že umělá inteligence zpracovává miliardy textů a obrázků, což AI činí v rámci svého „učení“.
Využívat texty a data umělé inteligenci v Evropě umožňuje evropská směrnice z roku 2019, která povoluje takzvané vytěžování dat (data mining), a to i z obsahu chráněného jinak autorským právem – pokud jsou veřejně přístupná. Jedinou ochranou je, že to autor výslovně zakáže.
„Tato výjimka z autorského práva, která byla ušitá na míru rozvoji těchto technologií, zůstala relativně bez povšimnutí,“ uvádí Charles Bouffier z advokátní kanceláře Racine. „Pro výzkumné účely je výjimka absolutní. Ale pro komerční účely to mohou držitelé práv odmítnout a uvést to například ve všeobecných podmínkách webu,“ dodává.
Obtížné je ale zjistit, zda byl tento souhlas respektován. „Jak můžeme zjistit, zda AI dílo použila ve fázi učení?“ ptá se Pierre Pérot z advokátní kanceláře August Debouzy.
Americké právo navíc umožňuje vytěžování dat na takzvaném principu fair use, tedy „řádného užití“ (princip, podle něhož za určitých podmínek lze použít materiál chráněný autorskými právy bez souhlasu vlastníka těchto práv – pozn. ČTK). Na začátku tisíciletí to potvrdil i soudní spor autorů proti firmě Google kvůli digitalizaci knih, který americký technologický gigant vyhrál.
Právní status obsahu generovaného AI je ožehavý. Dá se považovat za padělek, pokud si uživatel umělé inteligence vyžádal dílo „ve stylu“ nějakého autora, nebo požádal o napodobení loga? Evropské a americké právo uznává padělek pouze v případě, že se jedná o kopii konkrétního díla.
Co jde ochránit – a co ne
„Žánr, styl ani nápad nemohou být chráněny autorským právem,“ poznamenává Eric Barbry z kanceláře Racine. Otázka zní, jak je tomu v případě, kdy lze na umělou inteligencí vytvořeném díle jasně určit, z čeho vychází. V Evropě by umělce mohl před kopírováním umělou inteligencí chránit pojem „parazitování“, který postihuje vykrádání cizího úsilí. Jedná se o francouzskou praxi, která přiznává právo na náhradu škody v případě, že lze prokázat ztrátu výdělku.
Je tu i otázka komerčního využití tohoto obsahu. Kdo je jeho vlastníkem, lze jej prodávat a lze na něj uplatňovat autorská práva?
Experti se domnívají, že AI není vlastníkem, ani autorem, ani odpovědným subjektem. „AI generátory ve svých podmínkách uvádějí, že za obsah a jeho použití je výlučně zodpovědný uživatel (generátoru),“ zdůrazňuje Pérot. „Nic tedy nebrání tomu, aby byl komerčně využíván,“ dodává.
Co se týče autorského práva, evropská legislativa stanovuje, že dílo chrání autorská práva jen v případě, pokud jde o originál odrážející osobnost autora. „To znamená, že autorem je fyzická osoba,“ doplňuje Bouffier. „Pro uživatele umělé inteligence bude složité prokázat, že jsou autory,“ potvrzuje Barbry. Žádný evropský soud dosud v podobném případě nerozhodl. Americké úřady ale na konci února odmítly udělit autorské právo na komiks vytvořený umělou inteligencí.
Díla vygenerovaná AI budou z pohledu autorského práva patrně následovat fotografická díla, která jsou považovaná za duševní výtvor autora až po verdiktu Soudního dvora Evropské unie z roku 2011.
