5G sítě ohrožují naši schopnost předpovídat počasí, varují meteorologové

Zavedení 5G sítí by mohlo výrazně zhoršit kvalitu meteorologických předpovědí, varuje studie v prestižním časopise Nature. Vědci totiž nebudou schopni odlišit signály těchto sítí od dat o srážkách a vlhkosti.

Meteorologové po celém světě se obávají, že příchod 5G sítí bude mít negativní dopad na jemné satelitní přístroje, které se využívají pro předpovídání změn v zemské atmosféře. Důsledky by mohly být vážné: zhoršené možnosti předvídání počasí, neschopnost varovat před silnými bouřemi – a tedy i ztráty na lidských životech a majetku.

„Způsob, jakým se 5G sítě zavádějí, vážně ohrožuje naši schopnost předvídat velké bouře,“ varoval v deníku Guardian meteorolog Tony McNally z European Centre for Medium-Range Weather Forecasts. „V důsedku by to mohlo znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Jsme tím velmi zneklidnění.“

Problémové frekvence

Problém podle studie v časopise Nature spočívá v tom, že rádiové frekvence, které budou nové 5G sítě využívat, můžou zřejmě rušit přístroje umístěné na satelitech, jež jsou jádrem moderní meteorologie.

Typickým příkladem je podle vědců frekvence 23,8 GHz. Vodní pára na této specifické přirozené vlnové délce vydává slabý signál – a právě tato data měří a monitorují meteorologické satelity. Z nich pak odvozují a předvídají, jestli se v dané oblasti může objevit riziko bouřky nebo jiný meteorologický extrém.

„Tato data jsou pro naše předpovědi kriticky důležitá,“ varují meteorologové. „Jde o jedinečný přírodní zdroj; když ho ztratíme, tak se předpovědi počasí výrazně zhorší,“ dodávají. A přesně to hrozí, protože některé 5G sítě budou využívat velmi podobnou frekvenci, takže výsledný signál může být pro meteorologické přístroje v podstatě nerozlišitelný. Vědci tedy nebudou schopní určit, co je přirozený stav a co telefonická síť – jejich předpovědi pak nebudou dostatečně přesné. 

Situace je tak vážná, že ji vědci budou řešit ještě letos na velké mezinárodní konferenci v Egyptě.

K čemu jsou 5G sítě?

Mobilní sítě 5G budou proti stávající technologii LTE znamenat především výrazně větší rychlost datových přenosů. Ta by měla být v řádech Gbit/s, tedy až stonásobná. Sítě slibují také mnohem kratší odezvu a širší možnost využití pro tzv. internet věcí, tedy komunikaci zařízení mezi sebou bez účasti člověka. S využitím 5G se počítá například ve zdravotnictví, v autonomních dopravních systémech, v nasazování umělé inteligence nebo v rámci automatizovaného řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 6 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 10 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 11 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 13 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.