Změna volebního systému v Turecku povede k podvodům a zastrašování, varuje opozice

Turecký parlament začal projednávat změny volebního zákona. Kritici tvrdí, že jde o změny protiústavní. Jejich účelem je prý posílit moc prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Také podle všeho mohou vést k volebním podvodům.

Klíčové prezidentské a parlamentní volby jsou plánovány na listopad 2019, ale podle agentury AP se mohou konat i dříve. K tomu, aby se Erdogan udržel v čele prezidentského systému, kde úřad premiéra po očekávaných volbách přestane existovat, bude muset získat 51 procent hlasů.

Pokud změny parlamentem projdou, Erdoganova vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) by mohla vstoupit do předvolební koalice s nacionalisty ze Strany národní akce (MHP). Ti by tak získali křesla v parlamentu, i kdyby jejich strana nepřekročila stanovený práh 10 procent hlasů. Erdogan by si na oplátku zajistil jejich podporu při prezidentské kampani.

Přesouvání volebních uren

Hlavní opoziční síla, Lidová republikánská strana (CHP), se obává, že navrhované změny mohou vést k volebním podvodům. Prosadí-li se, vláda bude moci dosazovat k dohledu nad volebními místnostmi stranické funkcionáře, povolávat ozbrojené složky nebo přesouvat volební urny.

Volební lístky vhazované do uren také nebudou muset nutně nést razítko příslušné volební komise. K této praktice už došlo během loňského referenda a opoziční strany ji neúspěšně napadly u nejvyššího soudu. Za protiprávní ji označila i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která průběh všelidového hlasování monitorovala.

Dvě opoziční strany změny označily za neústavní a neúspěšně se pokusily dosáhnout toho, aby o nich parlament nejednal.

Erdoganova AKP tato opatření hájí tím, že jsou nezbytná pro „bezpečnost voleb“ na jihovýchodě země obývaném převážně Kurdy, kde kurští povstalci podle AKP výhrůžkami nebo násilím ovlivňují voliče.

Vládní strana AKP a nacionalisté mají dostatečnou většinu na to, aby změny v parlamentu prosadili.

Německá policie zasáhla proti spolku, který má blízko k Erdoganovi

Shodou okolností zasahovala německá policie od úterního rána ve třech spolkových zemích proti turecko-nacionalistickému spolku Osmanen Germania. Ten má podle místních úřadů blízko ke straně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Do akce se zapojily i speciální jednotky, protože někteří členové spolku jsou nebezpeční.

Policie prohledala od rána několik desítek objektů. „Existuje vážné podezření, že účel a činnost spolku Osmanen Germania odporují trestním zákonům,“ zdůvodnilo ministerstvo vnitra zásah. Ten začal kolem šesté ráno v Severním Porýní-Vestfálsku, Bádensku-Württembersku a Hesensku.

Sdružení Osmanen Germania, které má v celém Německu 22 poboček, se samo charakterizuje jako boxerský klub, jehož cílem je pomáhat mladistvým z ulice. Ve skutečnosti se však podle ministerstva vnitra skupina zhruba 300 rockerů s převážně tureckými kořeny opakovaně zapojuje do nelegální a násilné činnosti. Časté byly v minulosti například střety s podobnou kurdskou skupinou Bahoz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 10 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.