Zlomový rozsudek v Guatemale: diktátor dostal za genocidu 80 let

Guatemala - Bývalý guatemalský diktátor José Efrain Ríos Montt byl odsouzen k 80 rokům vězení za genocidu a zločiny proti lidskosti, které spáchal v letech 1982–83 proti místním indiánům. Vzhledem k tomu, že odsouzenému je 86 let, jde fakticky o trest doživotního odnětí svobody. Je to vůbec poprvé na světě, kdy byl bývalý šéf státu odsouzen za genocidu soudem ve své vlastní zemi.

Maximální možný trest v Guatemale je 50 let odnětí svobody. Montt dostal 50 let za genocidu a 30 let za zločiny proti lidskosti. Dopisovatel stanice BBC považuje rozsudek za historický a za zásadní průlom pro ochranu lidských práv v Latinské Americe.

Monttovi obhájci chtějí dosáhnout zrušení trestu. Tvrdí, že jejich mandant neměl šanci a že bylo předem jasné, že bude odsouzen. Do soudní síně prý přišel se sbaleným kufrem.

Soud se usnesl, že Montt měl podíl na smrti více než 1 700 domorodců viněných z podpory levicových povstaleckých skupin. Montt se dostal k moci pučem v roce 1982 a vydržel v čele Guatemaly 17 měsíců, než byl sám svržen. Masakry se odehrávaly ve třech městech provincie El Quiché na severozápadě země.

  • Efraín Ríos Montt autor: Luis Echeverria, zdroj: isifa/Xinhua/Sipa USA
  • Guatemalští domorodci sledují proces s bývalým diktátorem autor: SAUL MARTINEZ, zdroj: isifa/EPA

Proces trval dva měsíce a svědčilo v něm několik desítek obětí nebo jejich příbuzných. Žaloba trvala na tom, že nejkrutější masakry se odehrály právě v době, kdy Guatemalu vedl Montt. Zavíral prý oči nad tím, že vojáci indiány znásilňovali, mučili a vypalovali jim příbytky.

„Nikdy jsem neschválil, nikdy jsem nepodepsal, nikdy jsem nenavrhl, nikdy jsem nenařídil tyto útoky proti lidem, národnostním nebo náboženským skupinám,“ hájil se Ríos Montt. „Nebyl jsem velitel! Byl jsem hlava státu!“ zakřičel v soudní síni.

V soudní síni bylo mnoho příbuzných obětí masakrů, a když soudkyně vynesla verdikt, propukli v jásot a Mayové začali zpívat. Montt propadl panice, když se na něj vrhli fotografové, a žádal soudkyni, aby zjednala klid. Jazmín Barriosová, která předsedala tříčlennému senátu, řekla, že „si byla vědomá, co se děje, avšak nezastavila to, i když mohla“.

Montt obvinění popíral a řekl, že o rozkazech k masakrům nevěděl. Spolu s ním byl souzen bývalý generál José Mauricio Rodríguez Sánchez, který patřil v době Monttovy vlády ke špičkám armády. Soud ho viny zprostil.

V Guatemale se ale hromadně zabíjelo už před Monttem a i po něm. Občanská válka v této středoamerické zemi různou měrou zuřila od roku 1960 do roku 1996. Podle OSN při ní zemřelo či beze stopy zmizelo přes 200 tisíc lidí, převážně indiánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...