Zlín 10 582 km. Nadšenci zvelebili Baťovu Brazílii českými turistickými značkami

Nahrávám video

Výletníci ve vzdálené Brazílii se mohou nově řídit tuzemskými turistickými značkami. Členové Klubu českých turistů pomalovali přes padesát kilometrů nejlidnatější země Jižní Ameriky symboly typickými pro Česko a Slovensko. Požádala je o to komunita krajanů v městečku Bataypora, které založil Jan Antonín Baťa. Barevné pruhy se vyjímají na palmách i termitišti.

Se značením turistických stezek začal Karel Markvart, když mu bylo šestnáct let. Zatím poslední značky namaloval v Brazílii v okolí města Bataypora, kde žijí převážně potomci Čechů. „Přišli s tím, že by se jim líbilo, když už jsou takřka česká obec, aby měli i české značení,“ vysvětlil předseda Rady značení Klubu Českých turistů.

V Bataypoře a jejím okolí vznikly tři trasy. Celkem mají kolem šedesáti kilometrů. Vznikaly stejně jako v Česku. „Odvezli jsme si tam naše barvy, naše štětce, náš materiál, vyrobili jsme naše směrovky a vyvěsili je tam,“ popsal práci Markvart.

Značili na sloupech, lampách, stromech nebo i palmách. Vůbec poprvé malovali barevné pruhy na termitiště. „Není to, že by tam byly nějaké kousky slámy nebo jehličí, je to tvrdá hlína, takže jsme značky na termitiště namalovali. Vypadají krásně,“ chválí kuriozitu Markvart.

Trefit z Brazílie do Zlína není problém
Zdroj: ČT24

Zlín v Brazílii, Brazílie ve Zlíně

Město, které založil Jan Antonín Baťa, má nyní i v Česku vyrobený rozcestník, který ukazuje, jakými směry se dá po turistických trasách vydat. Jeden z nich odkazuje i na Zlín, odkud rod Baťů pocházel. Obě města od sebe dělí přes deset a půl tisíce kilometrů. „Podobnou směrovku, kde bude napsáno Bataypora 10 582 kilometrů, chceme v nejbližší době pověsit pod turistické směrovky ve Zlíně,“ dodal Markvart. 

Značit se na území dnešního Česka začalo v roce 1889. Hustá síť postupně pokryla naši i slovenskou krajinu. Klub českých turistů aktuálně udržuje přes 82 tisíc kilometrů pěších, cyklistických a lyžařských tras. Necelé dvě tisícovky značkařů tuto práci dělají ve svém volném čase a zadarmo.

Československo-brazilský podnikatel Jan Antonín Baťa (1898–1965) pocházel z rodiny majitelů slavného zlínského obuvnického impéria. Po smrti svého nevlastního bratra Tomáše se v roce 1932 stal jeho nástupcem v čele společnosti.

V rámci řízení firmy již od roku 1937 prosazoval politiku stěhování židovských zaměstnanců i s rodinami do bezpečí. Sám před druhou světovou válkou uprchl do Brazílie. Přestože významně finančně podporoval československou exilovou vládu i odboj, bylo jeho jméno po válce zdiskreditováno. V nepřítomnosti byl odsouzen k patnáctiletému vězení, ztrátě občanských práv a konfiskaci majetku. „Byl jsem ve své zemi odsouzen k patnácti letům nucených prací, tak si je odpracuji v Brazílii, čímž přispěji k jejímu rozvoji,“ pronesl tehdy. Částečnou satisfakcí mu mohla být nominace na Nobelovu cenu míru v roce 1957, kterou odmítl.

V Brazílii se Jan Antonín zabýval nejen obuvnictvím, ale také zúrodňováním zemědělské půdy, dobytkářstvím či lodní dopravou. Zakládal a rozvíjel města po vzoru Zlína, často v místech zarostlých džunglí či v horách. Jedním z jeho největších úspěchů je most přes řeku Paraná spojující brazilské státy Mato Grosso a Sao Paulo. Most vyprojektovali Baťovi inženýři, výstavbu realizovala brazilská vláda. Pozvání ke slavnostnímu otevření přišlo Janu Antonínovi v době, kdy byl již těžce nemocný. Zemřel 23. srpna 1965 v Brazílii v den, kdy se nový most slavnostně otevřel.

Pomník Jana Antonína Bati
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 27 mminutami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 7 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...