Ve Spojených státech zemřel pětadevadesátiletý Oscar Holderer, poslední ze skupiny inženýrů, který přešel ze služeb nacistů a v roce 1969 dostal Američany na Měsíc. „Američané rozhodně využili jejich bohatých zkušeností,“ potvrdil historik Ivo Pejčoch. Holderer se do konce života věnoval propagaci vesmírného programu mezi studenty a mládeží. Jen málo z jeho posluchačů se dozvědělo, že jejich první výtvory neměly za cíl dobývat vesmír, ale rozsévat zkázu a strach.
Rakety V2 byly jednou z Hitlerových takzvaných zázračných zbraní. Stovky jich dopadly na Londýn. Za jejich vývojem stál tým vědců, který byl ve výzkumu daleko před spojenci. „Němci na tomto programu pracovali již od počátku 30. let,“ potvrdil Pejčoch. To jim zajistilo, že po pádu Německa neskončili v zajateckých táborech nebo před soudem, ale mohli ve své práci pokračovat ve Spojených státech. Nejznámější tváří operace Paperclip byl Werner von Braun, eso prezidenta Kennedyho v boji o Měsíc.
A sázka se vyplatila. 16. července 1969 vynesla raketa Saturn na oběžnou dráhu země misi Apollo 11. Misi, která o čtyři dny později stanula na povrchu Měsíce a dobyla pro Spojené státy velké vítězství ve vesmírných závodech. Jedním z těch, kteří se na projektu podíleli, byl i Oscar Holderer, konstruktér větrného tunelu pro raketu Saturn. Navrhl také astronauty nepříliš oblíbené trenažéry stavu beztíže.
- „Jen z raketového programu se přesídlilo okolo 500 německých vědců,“ uvedl Pejčoch s tím, že další vědci pracovali v jiných oborech. „Nijak se to nezamlčovalo, vědělo se to o nich,“ dodal Pejčoch.
Americký program přistání člověka na Měsíci vyhlásil v roce 1961 prezident USA John Fitzgerald Kennedy. Projekt realizovaný Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) stál kolem 25 miliard dolarů a zaměstnával 400 000 lidí. Hned na počátku ho postihlo neštěstí – Apollo 1 bylo zničeno požárem ještě na rampě a zahynuli tři astronauti. Několik následujících letů proto bylo bezpilotních. Historický okamžik nastal 16. července 1969, kdy z floridského Mysu Canaveral odstartovala posádka kosmické lodi Apollo 11. Trojice astronautů – Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins – se v rámci amerického vesmírného programu vydala k Měsíci.
Operace Paperclip bylo krycí jméno amerického projektu, který měl za úkol převézt po konci druhé světové války z nacistického Německa do Spojených států německé vědce. Původním záměrem americké armády bylo pouze vyslechnout vědce pracující na válečných raketách a zabavit jejich plány a materiály. Toto se změnilo 22. května 1945, kdy major Robert B. Staver prohlásil evakuaci německých vědců a jejich rodin za velmi důležitou pro válku v Tichomoří. Mnoho z vědců původně pracujících ve válečném Německu se ve Spojených státech ukázalo být velmi užitečnými ve vědeckých organizacích a výrazně přispěli k rozvoji proudového letectví a astronautiky.
