Zelenskyj navštívil Lysyčansk, Rusové posilují obranu Hadího ostrova

6 minut
Události: Zelenskyj navštívil Lysyčansk
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v neděli vyrazil na frontovou linii na východě země, navštívil i obléhané město Lysyčansk a nedaleký Soledar. Lysyčansk přitom přímo sousedí se Severodoněckem, o který svádějí Ukrajinci s ruskou armádou tvrdé boje. Ty podle pondělního hlášení ukrajinského generálního štábu nadále pokračují. Podle britských rozvědčíků Rusové posilují protileteckou obranu na Hadím ostrově, aby tak lépe chránili svá plavidla blokující ukrajinské přístavy.

Pozice ukrajinských sil v Severodoněcku se mírně zhoršila, připustil v televizi šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. „Naši obránci dokázali podniknout protiútok a osvobodili skoro polovinu města. Ale teď se situace zase trochu zhoršila,“ řekl podle agentury Reuters.

Prezident Zelenskyj v pondělí podle serveru Ukrajinska pravda novinářům řekl, že pokud se ukrajinské jednotky nyní od Severodoněcku stáhnou na lepší pozice, bude později mnohem těžší dobýt město zpět. Upozornil ale, že ruští vojáci mají početní převahu.

Podle večerního hlášení generálního štábu brání ukrajinské jednotky Rusům v tom, aby převzali kontrolu nad silnicí mezi Severodoněckem a asi sedmdesát kilometrů vzdáleným městem Bachmut. Ruské jednotky kromě Severodoněcku útočí také u Lymanu v Donbasu na východě Ukrajiny a rovněž na Slovjansk.

„Na severodoněckém směru nepřítel ostřeloval naše vojska z minometů a děl různého typu. Utrpěla civilní infrastruktura v obcích Meťolkino, Borivsk, Ustynivka a Toškivka. Okupanti pokračují v dobývání Severodoněcka,“ uvádí hlášení. Štáb upozornil, že v Bělorusku zůstávají ruské jednotky, vyzbrojené i raketami Iskander, protileteckými systémy S-400 a Pancir a letectvem.

Generálporučík ve výslužbě Pavel Macko tvrdí, že Severodoněck není z čistě strategického hlediska příliš klíčové město, protože leží na opačné straně řeky Severní Doněc. Ukrajinci se podle něj mohou kdykoliv stáhnout na obranné pozice v Lysyčansku, který leží na druhém břehu.

Tím, že v Severodoněcku zuří boje ulicích, ale Ukrajinci srovnali svoji nevýhodu, kterou je převaha ruského dělostřelectva. „Město je prostor, kde mohou ukrajinské síly nasadit bez techniky svůj personál, který dokáže účinně likvidovat ruskou obrněnou techniku a také ruskou pěchotu. Boj ve městě je náročný a šance se znovu vyrovnávají,“ komentuje Macko.

Ukrajina hlásí další mrtvé civilisty

Ruské ostřelování si vyžádalo životy dalších civilistů, hlásí ukrajinské úřady. Nejméně tři lidé přišli o život a dalších deset utrpělo zranění v Charkovské oblasti během uplynulých 24 hodin, oznámila agentura Unian s odvoláním na šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova.

Mrtvé a raněné v řadách civilistů si vyžádalo i ruské ostřelování a bombardování sedmi měst a obcí v Doněcké oblasti, uvedla agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na policii, která však počet obětí neupřesnila. Terčem útoků se staly Avdijivka, Slovjansk, Družkivka, Kramatorsk, Časiv Jar, Chromove a Ňju-Jork (tedy obec psaná latinkou New York).

Silám bojujícím na straně Moskvy se „prakticky podařilo osvobodit“ město Svatohirsk, prohlásil podle ruské agentury TASS jejich velitel Denis Pušilin. Svatohirsk leží v Doněcké oblasti a před válkou měl asi čtyři tisíce obyvatel. Také mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov oznámil, že ruští vojáci přebírají kontrolu nad městem i jeho okolím.

Ruská armáda od vpádu na Ukrajinu přišla o 31 250 vojáků, 1386 tanků, 3400 obrněných vozidel, 690 děl, 96 protileteckých zbraní, 211 letadel, 176 vrtulníků a 551 dronů, odhadlo ukrajinské velení. Ve válečných podmínkách nicméně nelze tvrzení znepřátelených stran potvrdit z nezávislých zdrojů. 

Reportérka britské BBC z Ukrajiny informuje, že spolu s tím, jak se pohybuje frontová linie, rychlým tempem se vylidňuje důležité město Slovjansk. Ze sto tisíc obyvatel podle ní zbyla méně než třetina a další odjíždějí. Slovjansk podle novinářky nechrání ani fakt, že právě odtud v roce 2014 spustili separatisté podporovaní Moskvou své „povstání“ – město je totiž cílem ruského ostřelování.

„Již druhým týdnem ukrajinské jednotky postupují, naopak agresoři se zakopávají a snaží se bránit. Je vidět, že v tuto chvíli nemají dostatek jednotek k tomu, aby udržovali postup na východě a zároveň zadrželi ukrajinské protiútoky na jihu,“ uvedl zpravodaj ČT Jakub Szántó, který je momentálně na Ukrajině.

Milionová Oděsa, která stále zůstává bezpečně v ukrajinských rukou, je dle zpravodaje klíčová. Je to jedno z míst, odkud by měla mířit do zbytku světa ukrajinská zemědělská produkce. O uvolnění mezinárodního koridoru z ukrajinských přístavů se v tuto chvíli jedná, otázkou je, zda se to stihne do sklizně, která začne již za pět týdnů.

Invazní jednotky jsou podle Macka nyní na východě Ukrajiny rozšířeny velmi disproporcionálně a soustředí se zejména na ovládnutí Donbasu. To ale podle něj vytváří příležitost pro ukrajinské síly k provádění malých taktických protiútoků na jiných částech fronty, které mají za cíl ruské síly opotřebovávat.

Obránci se snaží získat čas. Situace se totiž víceméně vyvíjí v jejich prospěch, tvrdí Macko. Tím, že Ukrajinci zmobilizovali a dostávají techniku ze Západu, by postupně mohli změnit poměr sil na bojišti a následně by mohli podniknout protiútok.

Zelenskyj povzbudil vojáky

Ukrajinská média v neděli informovala, že Zelenskyj teprve podruhé od začátku ruské invaze opustil Kyjevskou oblast a vydal se na východ Ukrajiny. Nejprve zamířil do Záporožské oblasti, později navštívil i místa bojů na donbaské frontě.

„Jsem hrdý na všechny, se kterými jsem se setkal, na všechny, s nimiž jsem si potřásl rukou… a vyjádřil jsem jim svou podporu,“ řekl Zelenskyj.

Lysyčansk leží v Luhanské oblasti a Ukrajinci o něj svádějí tuhé boje s ruskými jednotkami, stejně jako o nedaleký Severodoněck. Soledar v Doněcké oblasti leží poblíž důležité silnice, která vede ze Severodoněcku na jihozápad směrem na Doněck.

Zemřel další ruský generál

Ruská média potvrdila smrt dalšího vysoce postaveného důstojníka. Generálmajor Roman Kutuzov měl přijít o život během ukrajinského útoku nedaleko Lysyčansku v Luhanské oblasti, na jehož ovládnutí se v poslední době zaměřuje ruská armáda. Okolnosti jeho úmrtí nejsou známy, v některých zprávách ale podle Unian stojí, že odešel „jako voják a vojín“.

Na začátku května šéf americké vojenské rozvědky DIA Scott Berrier uvedl, že od začátku invaze Rusko přišlo o osm až deset generálů. Koncem května pak přišla zpráva o úmrtí generálmajora ruských vzdušných sil ve výslužbě, který se z neobjasněných důvodů zapojil jako letec do bojů.

Rusko ve válce na Ukrajině utrpělo také značné ztráty v řadách důstojníků, uvedlo dříve britské ministerstvo obrany. Důvodem je podle něj skutečnost, že důstojníci pravděpodobně musejí vykonávat úkoly, které by mohli zastávat níže postavení armádní příslušníci.

Ukrajina získá z Británie raketomety

Velká Británie dodá Ukrajině raketomety s dostřelem až osmdesát kilometrů, které mají pomoci v boji proti ruským silám na východě země. Oznámil to v pondělí britský ministr obrany Ben Wallace. Ministerstvo z taktických důvodů neupřesnilo, kolik salvových raketometů M270 a příslušné munice pošle. Oznámilo však, že ukrajinští vojáci se budou učit raketomety obsluhovat přímo v Británii. Podle BBC mají být v první dodávce zbraňových systémů tři raketomety. Ty zvládnou vystřelit do minuty dvanáct raket země-země.

Zprávy o tom, že Londýn dodávku samohybných raketometů americké výroby na Ukrajinu chystá, se objevily už minulý týden. Teprve nyní je ale ministr obrany oficiálně potvrdil.

„Tyto vysoce účinné salvové raketomety umožní našim ukrajinským přátelům lepší obranu před brutální dělostřeleckou palbou, kterou Putinovy jednotky nevybíravě ničí města,“ uvedl Wallace.

Británie už na Ukrajinu poslala lehké protitankové střely, obrněná vozidla, protilodní střely a protiletadlové obranné systémy. Další peníze pak vyčlenila na radarové systémy, rušičky GPS nebo přístroje pro noční vidění.

Spojené státy minulý týden Ukrajině přislíbily dodávku čtyř raketových systémů HIMARS, které mohou pálit rakety také až do vzdálenosti osmdesáti kilometrů. Kyjev slíbil, že systémy bude používat k obraně, a nikoli k útokům na území Ruska.

Útoky mají nejspíš narušit zásobování

Britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky uvádí, že nedělní útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu, při kterých Rusové použili střely s plochou dráhou letu, měly zřejmě narušit zásobování ukrajinských jednotek západními zbraněmi.

Upozorňuje také na pokračující těžké boje v Severodoněcku a ruský postup k Slovjansku ve snaze obklíčit ukrajinské síly a také na posilování protiletecké obrany Hadího ostrova, která má chránit ruská plavidla blokující ukrajinské přístavy a tím i vývoz ukrajinského obilí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...