Praha – Volby do německého Bundestagu se kvapem blíží, voliči půjdou k urnám už letos v září. Kancléřka Angela Merkelová si dělá zálusk na třetí vítězství, ale podle nynějších průzkumů by nezískala většinu žádná z tradičních koalic. Proto se začaly skloňovat i méně obvyklé varianty: hovoří se o velké koalici konzervativní unie (CDU/CSU) a sociálních demokratů (SPD) a na přetřes se dostala i dříve nemyslitelná spolupráce unie se zelenými. Právě zelení by tak mohli sehrát v 82milionové zemi roli rozhodujícího jazýčku na politických vahách.
CDU/CSU je sice v průzkumech nejsilnější, její podpora se pohybuje mezi 38 až 40 procenty, Merkelové ale dělá vrásky na čele menší koaliční partner. Liberálové FDP se totiž pohybují těsně kolem pětiprocentní hranice a v některých průzkumech i pod ní; hrozí proto, že strana se do Bundestagu vůbec nedostane.
Kartami by mohla zamíchat nová formace Alternativa pro Německo (AfD), která požaduje vystoupení Spolkové republiky z eurozóny a návrat k marce. Ta se totiž v dubnovém průzkumu institutu INSA poprvé dostala přes pět procent. Někteří členové vládní koalice v čele s ministrem financí Wolfgangem Schäublem už proto varovali, že je třeba brát AfD vážně. Tato strana je přitom považována za hrozbu právě pro FDP – z jejích voličů se rekrutuje nejvíc podporovatelů nové strany.
Z opozičních stran se pak těší největší podpoře sociální demokraté, které podporuje zhruba čtvrtina Němců. Stranu zelených sice nedávno poškodila debata o pedofilii - jíž vyvolala stará kauza prominentního člena zelených Daniela Cohn-Bendita (viz rámeček),- těší se ale podpoře 15 %. Levici (Die Linke) pak průzkumy přisuzují asi šest procent. Pokud by takto dopadly i volby, nezíská většinu žádný z tradičních bloků: ani CDU/CSU s FDP, ani SPD a zelení.
Německou Stranu zelených dohnal skandál z 80. let. Ukázalo se totiž, že v té době někteří vlivní členové v čele s Cohn-Benditem usilovali o legalizaci styku s dětmi. Na sjezdu strany v roce 1985 v Severním Porýní-Vestfálsku zazněl požadavek legalizace sexuálních vztahů mezi dospělými a nezletilými za předpokladu, že je oboustranně smírný a nedojde k násilnému zneužití. Proto se teď strana rozhodla nechat svou minulost prošetřit profesionálním historikem. Sám Cohn-Bendit má máslo na hlavě z doby, kdy pracoval jako vychovatel v mateřské školce. Pochvaloval si totiž dětskou erotiku. „Když se malé, pětileté děvče začne svlékat, je to fantastické. Je to hra, neuvěřitelně erotická hra,“ prohlásil například v roce 1982. Dnes svá slova označuje za pouhou provokaci.
Merkelová dostala od voličů vážné varování letos v lednu, kdy proběhly zemské volby v Dolním Sasku. Ty byly v Německu vnímány jako důležitý test nálad voličů před podzimním hlasováním do Spolkového sněmu a některá média je označovala za „malé spolkové volby“. Jenomže se nakonec radoval opoziční blok sociálních demokratů (SPD) a zelených, který přesvědčil více než dosud vládnoucí středopravá koalice CDU a FDP. Časopis Spiegel pak označil výsledek za zlý sen pro CDU – navíc prý vůbec není vyloučené, že stejně dopadne Merkelová i na podzim.
Černo-zelenou koalici oba tábory odmítají. Zatím
Kvůli rozložení volebních sil se v posledních měsících začíná hovořit o dříve nemyslitelné koalici konzervativní unie a zelených - ta by totiž v Bundestagu získala většinu. Obě strany se ovšem neshodnou na zásadním tématu, a tím je zvýšení daní. Zelení totiž mají v předvolebním programu zvýšení daňové sazby pro příjmy nad 80 tisíc eur ze 42 na 49 procent. Navíc chtějí zavést jednorázové odvody za majetek nad jeden milion eur, které mají postihnout procento nejbohatších Němců.
Právě daňové plány zelených vyvolaly ostrou reakci u konzervativní unie. V rozhovoru pro Bild am Sonntag vyloučil černo-zelenou koalici ministr financí Wolfgang Schäuble: daňové plány sociálních demokratů a zelených by prý vedly jen k tomu, že stoupne nezaměstnanost a klesne výkon ekonomiky. Také podle ministryně práce Ursuly von der Leyen si zelení svými daňovými plány zavřeli dveře do případné koalice – zvyšování daní označila za pošetilé. (Pikantní je, že daňové plány zelených odmítá i jejich tradiční koaliční partner SPD).
Odmítání černo-žluté koalice ovšem zaznívá i z druhé strany: strana zelených měla koncem dubna sjezd, kde se řešil program pro volby do Bundestagu. V něm mají zelení přímo v preambuli zakotvenou koalici s SPD. Tuto část ale chtěla část delegátů zrušit, jelikož SPD oslabuje a delegáti si chtěli nechat otevřená vrátka pro případ jiné koalice. Nicméně sjezd nakonec většinou hlasů schválil, že zmíněné ustanovení zůstane v předvolebním programu zachováno.
Černo-zelenou koalici sice politické špičky odmítají, voliči obou stran se k ní ale staví smířlivě, ukázal dubnový průzkum institutu Forsa. U voličů strany zelených dosáhla podpora této koalice 54 procent a voličů CDU/CSU dokonce 65 procent. Podle ředitele institutu Manfreda Güllnera však nejde o nijak překvapivý výsledek. „Příznivci strany zelených pocházejí spíš z městských vrstev než z proletariátu,“ řekl Güllner magazínu Stern. Zdá se tedy, že si zelení voliči postupně začínají uvědomovat, že černo-zelená koalice je jedinou reálnou šancí pro stranu zelených být ve vládě, ještě v lednovém dotazníku institutu TNS Infratest totiž 55 % voličů zelených uvedlo, že by v případě této koalice příště svůj hlas straně nedalo.
Podle politologa a experta na politické strany v Německu Franka Deckera je pokračování současné koalice krajně nepravděpodobné. Strany by proto měly voličům představit i případné partnery pro povolební spolupráci. Jelikož ale nechtějí vystrašit některé své voliče, tak budou své koaliční záměry tajit. Proto je možná případná koalice zelených a unie CDU/CSU, i když Decker považuje za reálnější spíš velkou koalici unie a SPD.
Decker upozorňuje i na silné postavení Bundesratu (orgán, který zastupuje spolkové země). Ten totiž může blokovat vládní návrhy týkající se daní. Současně s volbami do Bundestagu se konají volby v Hesensku, a pokud je vyhraje SPD a zelení, tak získají v Bundesratu většinu. Vládní koalice vedená křesťanskými demokraty by tak stejně musela spolupracovat s druhým táborem.
