Praha – Za provokaci označil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek průjezd ruského motorkářského klubu Noční vlci Českem. „Budeme muset především hlídat, aby při průjezdu dodrželi naše zákony,“ uvedl sociálnědemokratický ministr na Twitteru. Motorkáři chtějí od dubna do května projet Evropou na oslavu vítězství Rudé armády nad Německem ve druhé světové válce. Plánují demonstrační jízdu přes Bělorusko, Polsko, Českou republiku, Slovensko a Rakousko až do Německa.
Podobně jako Zaorálek se již ve středu vyjádřila polská premiérka Ewa Kopaczová. Rozhodnutí, zda polské úřady průjezd motorkářské kolony přes své území povolí, ještě nepadlo. Podle Kopaczové ho učiní pohraničníci přímo na místě. Pokud Noční vlci nějakým způsobem ohrozí bezpečnost země nebo budou Polsko urážet, podniknou proti nim polské úřady příslušné kroky.
Noční vlci asi Berlínem neprojedou
Konvoj ruského motorkářského klubu naopak nezíská souhlas německých úřadů s průjezdem Berlínem, kde chtěli Noční vlci 9. května oslavit Den vítězství nad hitlerovským Německem. Plánovali dorazit až do berlínského Treptovského parku, kde se nachází památník Rudé armády.
Podle policie zatím nepřišla žádost motorkářů o povolení průjezdu německou metropolí. Pokud ale v příštích dnech bude podána, bude co nejrychleji zamítnuta, napsal německý deník Die Welt s odvoláním na vysoce postavené bezpečnostní zdroje. Poté, co se proti chystanému konvoji zvedla vlna nevole v Polsku, objevily se také v Německu jasné signály, že šéf skupiny Alexandr Zaldostanov a jeho příznivci nejsou vítáni.
Pokud chtějí ruští motorkáři projíždět v konvoji, musí se ohlásit u berlínských úřadů. Mohou také uspořádat soukromou slavnost. V tom případě sice budou trpěni, ale pod policejním dozorem, zaznělo z bezpečnostních zdrojů. Spontánně uspořádaná jízda Berlínem by si podle policie vyžádala nasazení mnoha policistů, kteří by se motorkářům postavili do cesty. Tito lidé Berlínem rozhodně neprojedou jako konvoj, řekl německému listu jeho zdroj.
Z Moskvy hodlají vyjet 25. dubna. „Nejsme historici, ale nechceme, aby se zapomnělo na statisíce civilistů, kteří ve válce zahynuli,“ řekl pořadatel jízdy Nočních vlků Andrej Bobrovskij. Noční vlci se označují za apolitickou organizaci, prezentují se ale jako svého druhu osobní stráž Vladimira Putina. Netají se sympatiemi a podporou ruského prezidenta, který s nimi udržuje kontakt. Putin se v sídle klubu objevil poprvé v roce 2009 a často Noční vlky doprovází na motorce při jejich výjezdech a přijímá je v Kremlu. Klub byl založen v roce 1989 a má v postsovětských státech na pět tisíc členů.
Kvůli napomáhání ruské okupaci Krymu se vůdcové klubu ocitli na sankčním seznamu USA, Putin jim za to udělil vyznamenání. Ruská liberální média označují Noční vlky za gang radikálních nacionalistů a násilníků vyznávajících agresivní formy pravoslavné víry. Samotní členové klubu se označují hlavně za vlastence. Letos v lednu se Zaldostanov stal jedním ze zakladatelů ruské odnože hnutí Antimajdan, které na Ukrajině podporovalo někdejší proruské směřování země.
