Záchranáři v Miami přestali prohledávat trosky zříceného domu. Blíží se tropická bouře

Pátrání po 121 lidech pohřešovaných po zřícení bytového domu v Miami ve Spojených státech prozatím skončilo. Úřady v Miami začaly připravovat řízenou demolici zbytku bytového komplexu. Potřebují ruiny zlikvidovat rychle, protože se k Floridě blíží tropická bouře Elsa. Po demolici by mohlo pátrání ještě pokračovat v garážích, kam se záchranáři dosud nemohli dostat.

Že skončilo pátrání po případných přeživších nebo po pozůstatcích obětí, oznámila starostka okresu Miami-Dade Daniella Levineová Cavaová. Úsilí nově směřuje k tomu, aby zbytky zřícené budovy zanikly dříve, než oblast zasáhne tropická bouře Elsa. Kvůli ní již vyhlásil floridský guvernér Ron DeSantis v patnácti okresech stav nouze.

„Pracujeme tak rychle, jak je to možné. Stále věříme, že stihneme demolici před bouří,“ řekla starostka Cavaová. 

Po demolici by ještě měly záchranné práce pokračovat. Záchranáři se budou moci dostat do částí garáží, kde by by podle jejich šéfa mohly být „dutiny“ a v nich přeživší.

Dvanáctipatrový bytový komplex Champlain Towers South se částečně zřítil 24. června. Jedenáct lidí utrpělo zranění, zachranáři zatím našli 24 obětí, ale dalších 121 lidí je pohřešováno. Po celou dobu pátrání se nepodařilo nalézt nikoho živého.

Příčina zřícení části 12patrového domu zatím není jasná. Někteří z místních médiím řekli, že do podzemních garáží často zatékala voda. Někteří odborníci se proto domnívají, že kvůli vlhkosti mohly časem zrezivět ocelové výztuhy sloupů. Další experti míní, že chyby se mohly stát už při stavbě před 40 lety, například použitím nekvalitních materiálů nebo lajdáckou prací dělníků. Tento týden byl navíc zveřejněn dopis, v němž v dubnu správkyně domu poukazovala na zhoršení závažných závad, které byly na stavbě zjištěny v roce 2018.

Kvůli zřícení domu místní úřady kontrolují další starší vícepatrové budovy v Miami. V pátek nařídily preventivní evakuaci téměř 50 let starého domu Crestview Towers se 156 bytovými jednotkami. Letos v lednu označil statik stavbu za „nikoli bezpečnou“.

V sobotu preventivně evakuovali v Miami Beach třípatrový dům s 24 byty poté, co statik našel „poškození struktury“ stavby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...