Začalo to v pralese Zika. Nemoc nejdřív vědci podceňovali, pak virus zmutoval

Na virus zika lidé poprvé narazili v pralese Zika poblíž ugandského města Entebbe v roce 1947, kdy ho izolovali z krve makaků. Uganda se nachází na hranici několika přírodních území, díky čemuž má velice rozmanitou přírodu. Laboratoř na výzkum různých virů funguje v pralese Zika už od třicátých let.

Když se řekne „zika“, vybaví se lidem většinou snímky dětí s deformovanými hlavami, hrozba epidemie a varování Světové zdravotnické organizace. Jenže na počátku bylo Zika neškodným slovem - názvem nevelkého pralesa, který leží blízko silnice do hlavního města Ugandy Kampaly. Kdysi od civilizace velice vzdálené místo je dnes obklopeno lidskými obydlími i několika většími městy.

Prales Zika je centrem výzkumníků zabývajících se nemocemi přenášenými hmyzem už od třicátých let. V Ugandě se setkávají keňské a tanzanské savany s deštnými pralesy Konga a právě v pralese nedaleko Viktoriina jezera vznikla unikátní různorodá příroda.

Vědci pod vedením skotského entomologa Alexandra Haddowa si v polovině čtyřicátých let uvědomili, že různí komáři žijí v různých výškách, a v pralese Zika proto postavili unikátní výzkumnou věž, která umožňuje sledovat různorodé druhy hmyzu.

Nahrávám video

Právě tam při výzkumech zaměřených na žlutou zimnici v dubnu 1947 Alexander Haddow a jeho kolega George Dick poprvé identifikovali virus zika u makaka, který se nacházel na výzkumné věži. Když objevili v krvi zvířete neznámý virus, pojmenovali ho po místě nálezu.

Virus nejprve napadal pouze opice a ani v dalších desetiletích, kdy už se objevily první případy onemocnění u člověka, nebyl vnímán jako nebezpečný. Příznaky totiž byly jen mírné. „Nikdy mu nebyla přikládána důležitost. Nikdo se přece nebude snažit vyvinout vakcínu proti viru s tak mírným průběhem onemocnění,“ řekl Julius Lutwama, vedoucí výzkumník Ugandského institutu pro výzkum virů, který dnes řídí výzkum v pralese Zika.

V minulosti také nebylo snadné odlišit příznaky viru zika od jiných podobných onemocnění, a není tak ani jisté, jak dlouho virus skutečně existuje. Mnoho obyvatel Afriky a Asie si zřejmě vybudovalo imunitu.

Šíření viru zika po světě
Zdroj: Reuters

To se ale výrazně změnilo v roce 2007, kdy se virus rozsáhle rozšířil v Mikronésii. Právě v té době podle vědců zmutoval a oproti původní podobě nalezené v Ugandě se stal mnohem agresivnějším. Poté se šířil po pacifických ostrovech, až se v roce 2015 dostal do Brazílie a Jižní Ameriky.

Šíření viru zika svědčí vyšší teploty

Čím vyšší teploty, tím snadněji komárů druhu Aedes aegypti virus přenášejí. Ve hře by mohl být i klimatický jev El Niňo, domnívají se američtí vědci. Klíčovou roli sehrály kromě počasí také ekonomické podmínky, cestování, používání klimatizace nebo snadnější „cestování“ komárů.

Současná epidemie viru zika v Jižní a Střední Americe je dalším upozorněním, že rostoucí globalizace a klimatická změna povede k dalšímu šíření nebezpečných virů.
Alexander Haddow

Když rostou teploty, komár Aedes aegypti rychleji přenáší vir zika, horečku dengue a další nemoci, potvrzuje entomolog Bill Reisen z Kalifornské univerzity v Davisu. „Při vyšších teplotách máte více komárů, kteří se častěji živí a je u nich větší šance, že chytí infekci. A pak se vir rychleji množí, protože je tepleji a komáři mohou být přenašeči v ranějších fázích svého života,“ řekl Reisen.

Místa, která jsou dnes ohnisky šíření viru zika, byla v poslední době zároveň místy s mimořádně vysokými teplotami a suchy. Komáři obecně nežijí dlouho, v průměru přibližně deset až 12 dní. Tak dlouho přitom viru trvá, než se usídlí v těle komára a stane se schopným nákazy. Často ale hmyz uhyne dříve, než se stačí stát přenašečem nemoci. Teplejší vzduch umožňuje viru rychleji uzrát ve studenokrevném komárovi, takže je větší šance, že hmyz se stane i během krátkého komářího života nakažlivým. Při vyšších teplotách jsou navíc komáři hladovější.

  • Virus zika je přenášen komáry druhu Aedes aegypti, kteří jsou také přenašeči horečky dengue. WHO navíc varuje, že se virus možná přenáší i pohlavním stykem. „Zika byl zjištěn v lidském spermatu a existuje případ možného přenosu viru z člověka na člověka při sexu. Je ale potřeba ještě více důkazů, aby se potvrdilo, že sexuální styk je také způsob přenášení ziky,“ uvedla organizace v prohlášení.
  • Jeho příznaky jsou obvykle spíše mírné, může se projevovat vysokými teplotami, vyrážkou, bolestí hlavy i kloubů, které trvají asi sedm dní.
  • Virus ale způsobuje rovněž to, že se nakaženým matkám rodí děti s výrazně menší hlavou, což je způsobeno nedostatečně vyvinutým mozkem.
  • Nemoc se rychle šíří od května 2015. Dosud nejvíce případů viru, přes jeden milion, ohlásila Brazílie. WHO oznámila, že by se virus mohl z Latinské Ameriky rozšířit do Afriky a do Asie. Kvůli viru platí celosvětový stav nouze, který WHO naposledy vyhlásila v roce 2014 kvůli ebole.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 18 hhodinami

Evropský pohled