Johannesburg – V jihoafrické záchranné stanici pro divoká zvířata mají nový přírůstek - sourozeneckou dvojici bílých lvíčat. Jejich matka je opustila, protože byla ještě na mateřství příliš mladá a neuměla o ně pečovat. V buši by se lvíčata stala snadnou kořistí predátorů, v lidské péči by zase nezískala návyky potřebné pro přežití v divočině. Personál stanice ale doufá, že se jim díky poněkud mateřské výchově přesto podaří vybojovat šťastný návrat do divočiny.
Vyrostou z bílých lvíčat divoké šelmy?
Mňoukající bílá lvíčata nemají ani tušení, jaké mají štěstí, že jsou naživu. Jejich matka je jen pár dnů po narození opustila a raději se znovu věnuje lovu a hrám. Jen pár desítek kilometrů od Kapského Města v přírodní rezervaci Sanbona zůstala dvě koťata opuštěná a hladová.
Objevili je strážci rezervace a po několika neúspěšných pokusech o to, aby se jich matka znovu ujala, vzali bratra a sestru do záchranné stanice pro divoká zvířata. Mají tu zkušenosti s odchovem mláďat - ale nechtějí, aby lví sourozenci byli navždy odsouzeni k životu v zajetí. A proto se k nim cíleně personál stanice chová tak trochu macešsky. Ačkoliv jsou roztomilí, mazlení se nepřipouští.
2 minuty
Reportáž Lucie Horáčkové
„Pokud bychom je měli vypustit do divočiny, viděl bych to jako hodně rizikové. Už jen z toho důvodu si s nimi nehrajeme, pouze je krmíme a dohlížíme na ně. Zane, naše veterinární sestřička, vždycky nosí bílý svetr nebo mikinu, když je krmí. Jejich matka je totiž bílá a my bychom je rádi znovu zkusili s jejich matkou sblížit, než bychom je případně vypustili do divočiny. Takže je důležité, aby si příliš nezvykali na lidi. My chceme, aby s lidmi přicházeli do kontaktu jen do té doby, než je odstavíme od mléka. Pak je znovu zkusíme spojit s jejich matkou a nakonec začne celý proces jejich vypouštění do divočiny,“ plánuje veterinář Johan Joubert.
Personál stanice doufá, že kdyby se matku podařilo odchytit a umístit ji do zajetí spolu se lvíčaty, mohla by je nakonec přijmout a vypěstovat si k nim normální vztah. Bylo by to žádoucí - už jen proto, že lvů s bílou srstí je málo. Každý kus žijící v přírodě se počítá. „Pro lva odchovaného v zajetí je vypuštění do divočiny opravdu složité, protože nemají tak silné lovecké instinkty. Jedinou šancí je, aby se jim věnoval divoký lev, od kterého všechno potřebné odkoukají. Tyhle musíme znovu spojit s jejich matkou a zkusit mezi nimi vybudovat pouto. Musejí zůstat spolu, aby je matka naučila lovit. My je to naučit nemůžeme,“ dodává veterinář.
Dvě lvíčata si zatím nejsou ani trochu vědoma toho, jak náročný úkol je v budoucnu čeká. Jejich výběh ve stanici jim zatím poskytuje všechno, co potřebují. Včetně prostoru pro hry a zkoumání. Celý personál ale doufá, že jednoho dne se oba dokážou připojit ke své smečce, normálně lovit a brázdit africké planiny.
- Malé lvíče v jihoafrické záchranné stanici autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2182/218190.jpg
- Bílá lvíčata v jihoafrické záchranné stanici autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2182/218189.jpg
- Opuštěné lvíče se zajímá o kameru autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2182/218188.jpg
- Lvíčata krmí sestra v bílém obleku připomínajícím bílou tygřici autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2182/218185.jpg