Brusel – Lídři zemí Evropské unie v úterý večer podle očekávání zatím nerozhodli o nominaci do funkce nového předsedy Evropské komise. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, který schůzkám lídrů osmadvacítky předsedá, ale dostal mandát jednat s frakcemi europarlamentu nejen o personální problematice, ale především o náplni práce budoucí komise v příštích pěti letech.
Člověk, který se chce stát předsedou Evropské komise, musí získat kvalifikovanou většinu členských států v Evropské radě. Potom tohoto kandidáta musí odsouhlasit parlament. Podle šéfů parlamentních frakcí má jako kandidát vítězného uskupení na post předsedy komise přednostní právo někdejší lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.
Německá kancléřka Angela Merkelová jako členka „politické rodiny Evropské lidové strany (EPP)“ prý souhlasí s Junckerovou kandidaturou. V textu Lisabonské smlouvy ale podle ní stojí, že návrh na šéfa komise činí členské země po konzultacích a s přihlédnutím k výsledkům voleb do europarlamentu. „Nevím, jak by někdo dva dny po volbách mohl říci, že už se o věci nemá diskutovat,“ zdůraznila Merkelová. Odmítla také, aby po volbách členské země musely automaticky respektovat stranické nominace. Připomněla naopak, že mezi lídry členských zemí jsou také politici, kteří nepatří ani k jedné ze dvou vítězných evropských frakcí, tedy EPP nebo socialistů (S&D). Připustila ovšem také, že kandidátů na vrcholnou funkci v unijní exekutivě může být víc. Do prázdninové pauzy evropských institucí by ale podle ní mělo být o věci rozhodnuto.
Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky je první na tahu EPP, druhou rovinou budou Van Rompuyovy diskuse s premiéry, aby našel potřebnou kvalifikovanou většinu mezi členskými zeměmi. Sobotka připomněl, že také zástupci zemí mají jasný demokratický mandát, není proto prostor pro kompetenční spory, ale naopak je nutné hledání rovnováhy mezi unijními institucemi. Podle Sobotky je také mimořádně důležitá otázka budoucích priorit nové Evropské komise, protože řada lidí ve volbách vyjádřila nespokojenost s fungováním EU. „Není možné ignorovat nespokojenost lidí, která se projevila také tím, že volili často extrémní nebo protievropsky orientované strany,“ míní český premiér. Nové priority by tak podle něj měly odrážet skutečné problémy, které dnes v EU existují. ČR v této souvislosti zajímá podpora tvorby růstu a pracovních míst, zajištění konkurenceschopnosti průmyslu, energetická politika a volný pohyb zboží a pracovních sil po Unii.
