V Německu stojí před soudem někdejší dozorce jednotek SS, je mu 100 let

Nahrávám video

Za přísných bezpečnostních opatření a velkého zájmu médií v Německu začal proces s bývalým dozorcem v koncentračním táboře Sachsenhausen. Muž, kterému je 100 let, se zodpovídá z napomáhání k vraždám 3518 vězňů. Je to jeden z posledních procesů, který Německo 76 let po skončení druhé světové války vede s pomocníky nacistického režimu.

Josef S., jak je bývalý dozorce z řad nacistických oddílů SS uváděn, začal v Sachsenhausenu nedaleko Berlína pracovat v lednu 1942 jako jedenadvacetiletý. Shodou okolností by proces, který začal a pro který je ještě plánováno 21 jednacích dní, měl skončit v lednu 2022, tedy po 80 letech od chvíle, kdy obžalovaný do Sachsenhausenu přišel. Pracoval zde do konce války.

Pro nacisty byl Sachsenhausen vzorový koncentrační tábor. Bylo to místo masových poprav, hladu a otrocké práce, mezi lety 1936 až 1945 jím prošlo přes dvě stě tisíc vězňů. Drastické podmínky nepřežilo na 60 tisíc z nich. Peklem tábora prošel například malíř Josef Čapek nebo na 1200 českých studentů, zatčených po protestech v roce 1939. 

Prokuratura Josefovi S. klade za vinu mimo jiné zastřelení sovětského válečného zajatce, podíl na vraždách zajatců plynem a na smrti dalších, kteří kruté zacházení a hlad nepřežili. K žalobě se připojilo i několik přeživších a také příbuzných obětí. Thomas Walther, který část rodin zastupuje, řekl, že proces je pro oběti mimořádně důležitý. „Budou vyslyšeni, což se dosud pořádně nestalo,“ řekl.

I kdyby se Josefovi S. neprokázala konkrétní vražda, podle německého práva coby kolečko ve zločinné mašinerii napomáhal jejímu fungování. Obžaloba zní: Spoluvina na vraždě ve více než tři a půl tisících případech.

Úřady posílily policejní ochranu procesu. Ten se z kapacitních i bezpečnostních důvodů nekoná v soudní budově, ale v tělocvičně vězení nedalo místa, kde stoletý obžalovaný žije.

Opožděná spravedlnost

Obhájce obžalovaného Stefan Waterkamp se podle televize RBB domnívá, že soud je sice v pořádku, ale přišel příliš pozdě. „Přinesl by více klidu a pokoje a také spravedlnosti, kdyby se odehrál v sedmdesátých, osmdesátých nebo devadesátých letech,“ řekl.

Německá justice ovšem v posledních letech stíhá podezřelé válečné zločince bez ohledu na jejich vysoký věk, postup hájí hledáním spravedlnosti pro oběti nacistických zvěrstev. Josefa S. dostal před soud Thomas Will. Tomu se přezdívá německý lovec nacistů č. 1.

Za zlom je považován proces s někdejším dozorcem z vyhlazovacího tábora Sobibor Johnem Demjanjukem, kterého se po dlouhých peripetiích podařilo postavit před soud v roce 2011, kdy mu bylo 91 let. Demjanjuk byl nakonec odsouzen za napomáhání k vraždám více než 28 tisíc Židů k pěti letům vězení, k výkonu trestu ale nenastoupil a v roce 2012 zemřel ještě před skončením odvolacího řízení.

Z napomáhání k vraždám více než jedenácti tisíc vězňů za druhé světové války se nyní v Německu zodpovídá také šestadevadesátiletá bývalá sekretářka v nacistickém koncentračním táboře Stutthof. Ta strávila několik dní ve vazbě, neboť se nedostavila na začátek procesu. Podle prokuratury žena přepisovala rozkazy velitele tábora k popravám či seznamy deportovaných do Osvětimi.

Loni pak soud udělil dvouletý podmíněný trest muži, který za války pracoval v táboře Stutthof jako dozorce. V době verdiktu mu bylo 93 let. Prokuratura ho obžalovala z napomáhání k vraždám více než pěti tisíc vězňů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 2 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 2 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 3 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled