V Německu stojí před soudem někdejší dozorce jednotek SS, je mu 100 let

3 minuty
Události: Stoletý nacista
Zdroj: ČT24

Za přísných bezpečnostních opatření a velkého zájmu médií v Německu začal proces s bývalým dozorcem v koncentračním táboře Sachsenhausen. Muž, kterému je 100 let, se zodpovídá z napomáhání k vraždám 3518 vězňů. Je to jeden z posledních procesů, který Německo 76 let po skončení druhé světové války vede s pomocníky nacistického režimu.

Josef S., jak je bývalý dozorce z řad nacistických oddílů SS uváděn, začal v Sachsenhausenu nedaleko Berlína pracovat v lednu 1942 jako jedenadvacetiletý. Shodou okolností by proces, který začal a pro který je ještě plánováno 21 jednacích dní, měl skončit v lednu 2022, tedy po 80 letech od chvíle, kdy obžalovaný do Sachsenhausenu přišel. Pracoval zde do konce války.

Pro nacisty byl Sachsenhausen vzorový koncentrační tábor. Bylo to místo masových poprav, hladu a otrocké práce, mezi lety 1936 až 1945 jím prošlo přes dvě stě tisíc vězňů. Drastické podmínky nepřežilo na 60 tisíc z nich. Peklem tábora prošel například malíř Josef Čapek nebo na 1200 českých studentů, zatčených po protestech v roce 1939. 

Prokuratura Josefovi S. klade za vinu mimo jiné zastřelení sovětského válečného zajatce, podíl na vraždách zajatců plynem a na smrti dalších, kteří kruté zacházení a hlad nepřežili. K žalobě se připojilo i několik přeživších a také příbuzných obětí. Thomas Walther, který část rodin zastupuje, řekl, že proces je pro oběti mimořádně důležitý. „Budou vyslyšeni, což se dosud pořádně nestalo,“ řekl.

I kdyby se Josefovi S. neprokázala konkrétní vražda, podle německého práva coby kolečko ve zločinné mašinerii napomáhal jejímu fungování. Obžaloba zní: Spoluvina na vraždě ve více než tři a půl tisících případech.

Úřady posílily policejní ochranu procesu. Ten se z kapacitních i bezpečnostních důvodů nekoná v soudní budově, ale v tělocvičně vězení nedalo místa, kde stoletý obžalovaný žije.

Opožděná spravedlnost

Obhájce obžalovaného Stefan Waterkamp se podle televize RBB domnívá, že soud je sice v pořádku, ale přišel příliš pozdě. „Přinesl by více klidu a pokoje a také spravedlnosti, kdyby se odehrál v sedmdesátých, osmdesátých nebo devadesátých letech,“ řekl.

Německá justice ovšem v posledních letech stíhá podezřelé válečné zločince bez ohledu na jejich vysoký věk, postup hájí hledáním spravedlnosti pro oběti nacistických zvěrstev. Josefa S. dostal před soud Thomas Will. Tomu se přezdívá německý lovec nacistů č. 1.

Za zlom je považován proces s někdejším dozorcem z vyhlazovacího tábora Sobibor Johnem Demjanjukem, kterého se po dlouhých peripetiích podařilo postavit před soud v roce 2011, kdy mu bylo 91 let. Demjanjuk byl nakonec odsouzen za napomáhání k vraždám více než 28 tisíc Židů k pěti letům vězení, k výkonu trestu ale nenastoupil a v roce 2012 zemřel ještě před skončením odvolacího řízení.

Z napomáhání k vraždám více než jedenácti tisíc vězňů za druhé světové války se nyní v Německu zodpovídá také šestadevadesátiletá bývalá sekretářka v nacistickém koncentračním táboře Stutthof. Ta strávila několik dní ve vazbě, neboť se nedostavila na začátek procesu. Podle prokuratury žena přepisovala rozkazy velitele tábora k popravám či seznamy deportovaných do Osvětimi.

Loni pak soud udělil dvouletý podmíněný trest muži, který za války pracoval v táboře Stutthof jako dozorce. V době verdiktu mu bylo 93 let. Prokuratura ho obžalovala z napomáhání k vraždám více než pěti tisíc vězňů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...