Kišiněv - V Moldavsku se dnes konají předčasné parlamentní volby. Opět je v sázce, zda si země vybere komunisty propagované strategické partnerství s Ruskem, anebo těsnější vazby se Západem, o což usiluje liberální opozice. Výsledek dnešního hlasování lze podle pozorovatelů jen těžko předvídat. Opozice se nedokázala shodnout na společné kandidátce, takže tři opoziční formace - strany liberálních demokratů, liberálů a sdružení Naše Moldavsko - jdou do voleb opět každá za sebe. Jejich přívrženci se rekrutují především z řad nespokojené mládeže a městských středních vrstev. Většina obyvatel převážně zemědělského venkova však dosud volila komunisty.
Dosavadním dominantním postavením komunistů otřásla až nynější globální krize. Nelze ale vyloučit, že komunisté se opět stanou nejsilnější stranou, jde jen o to, zda budou mít v novém parlamentu většinu a jak velkou.
Volby se konají poté, co parlament vzešlý z voleb 5. dubna nedokázal ve dvou pokusech zvolit novou hlavu státu, a proto musel být rozpuštěn. V dubnových volbách získali vládnoucí komunisté 60 mandátů ve 101členném parlamentu, opozice však hlasování označila za zfalšované. Když bouřlivé protesty mládeže z počátku dubna k požadovanému opakování voleb nestačily, blokovala opozice oba pokusy o zvolení dosavadní premiérky Zinaidy Greceaniiové novou hlavou státu, a prosadila tak pomocí ústavního ustanovení volby nové.
Kampaň byla mimořádně tvrdá
Předvolební kampaň byla mimořádně vyhrocená. „Sám prezident Voronin označil opoziční předáky za parchanty,“ uvedl politolog Ondřej Soukup. Z jedné strany zaznívala slova o hrozbě vymazání Moldavska z mapy, z druhé nadávky na poslední komunistickou diktaturu v Evropě. Je prakticky nemožné odhadnout, jak hlasování skončí.
„Přišla jsem do volební místnosti, abych hlasovala pro stabilitu. Už jsme unaveni povolebními spory,“ řekla obyvatelka Kišiněva Olga Rotarová. „Samozřejmě, že budu hlasovat proti komunistům. Byli to oni, kdo přivedl zemi do krize a po to všem, co napáchali, by neměli zůstávat u moci,“ vysvětluje Moldavanka Daniela Benu svou volbu.
Na průběh voleb budou dohlížet tři tisícovky domácích pozorovatelů a pět set dalších přizvaných z ciziny. To je podstatně více než při dubnovém hlasování, které skončilo obviňováním ze zfalšování výsledků a násilnými protivládními protesty. Opakování tohoto scénáře nelze vzhledem k trvajícímu politickému patu v zemi vyloučit.
