Útok na mešitu by mohl být zlom v boji proti teroristům na Sinaji

Nahrávám video
Události: Zlom v boji s islamisty na Sinaji?
Zdroj: ČT24

Na severu Sinajského poloostrova pokračuje hon na pachatele nejhoršího teroristického útoku novodobých dějin Egypta. Při vraždění v mešitě ve městě Bir al-Abd zemřelo 305 lidí včetně 27 dětí. Egyptská armáda bojuje v oblasti proti islamistům už od roku 2011. Vítězství jí zatím uniká. Reportáž natočil blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Ve válce proti islámským extremistům by teroristický čin v mešitě mohl být zlom. Chladnokrevný útok s cílem povraždit co nejvíc muslimů nemá v novodobých dějinách Egypta obdoby. „Teroristé se začali zaměřovat na náboženské cíle. Nejprve útočili na kostely. A teď přišli vraždit muslimy do mešity,“ uvedl egyptský expert na boj s terorismem Reda Mahmúd.

Ve snaze zajistit rychlé výsledky pokračuje egyptské letectvo v náletech na cíle islamistů. Prezident Abdal Fattáh Sísí coby bývalý maršál ale dobře ví, že války se jen ze vzduchu nevyhrávají, obzvlášť ne ty proti teroristům.

Proti islamistické guerille jsou tanky, dělostřelectvo a letecké bombardování jen málo účinné. I proto, že teroristé operují na 28 tisících čtverečních kilometrech pouštního a hornatého terénu severní Sinaje – v nejzanedbanějším regionu země, kde si Káhira nedokázala získat důvěru čtyř set tisíc místních obyvatel.

„Měli by raději nasadit rychlé jednotky speciálních sil, které by mohly zaútočit a zase se stáhnout. Nemají dost vojáků v malých městech,“ okomentoval egyptskou armádní strategii izraelský bezpečnostní expert Yossi Melman.

Papírová převaha

Na papíře má egyptská armáda jasnou převahu. Na Sinaji disponuje zhruba třiceti tisíci muži, členů Islámského státu jsou v regionu asi dva tisíce. Vedle moderní americké výzbroje mají Egypťané k dispozici špionážní informace od Izraele, jehož letectvo pomáhá i s nálety.

„Teroristé nacházejí úkryt mezi některými místními beduíny. Tyto beduínské kmeny se cítí být utlačované egyptskými úřady. Domnívají se, že káhirská vláda se o ně vůbec nestará,“ vysvětlil Yossi Melman.

Zkušenosti z Afghánistánu a Iráku ukazují, že bez podpory místních obyvatel se válka vyhrát nedá. Teď, když se cílem vraždění stal vlivný kmen kvůli spolupráci s armádou a súfijskému vyznání mystického islámu, by se proti teroristům mohly postavit i další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...