Údajným Babišovým střetem zájmů se budou ve středu zabývat europoslanci

Evropský parlament bude příští středu večer diskutovat o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Bod s názvem „Střet zájmů a ochrana evropského rozpočtu: případ České republiky“ na program poslední letošní plenární schůze prosadili evropští Zelení s podporou největší frakce v europarlamentu, tedy evropských lidovců (EPP). Europoslanci by si měli vyslechnout stanoviska Evropské komise i Rady EU, nebudou však přijímat žádnou závěrečnou rezoluci.

„Střet zájmů je tady zřejmý, jsou ohroženy finanční zájmy Evropské unie. Myslíme si, že je proto třeba jednat. A diskuse na plénu europarlamentu k tomu pomáhá vytvořit dodatečný politický tlak,“ řekl ve čtvrtek belgický europoslanec za Zelené Bart Staes.

Připomněl, že Evropský parlament dění kolem českého premiéra a s ním spojených kauz sleduje už od roku 2014. „V mnoha případech jsme varovali, že kolem Babiše je mnohé špatně, je to skutečně specifický případ,“ dodal Staes. 

V posledních týdnech už jméno českého premiéra i skupiny Agrofert zaznělo v europarlamentu v souvislosti s jeho možným střetem zájmů několikrát, hlavně na jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu.

Europoslanci chtěli od několika členů Evropské komise vědět, jak unijní exekutiva naložila s dopisy české pobočky nevládní organizace Transparency International. Ta upozornila, že Babiš by i poté, co skupinu Agrofert přesunul do svěřenských fondů, mohl být ve střetu zájmů tak, jak střet zájmů definují nová unijní pravidla platná teprve od srpna.

O Babišově střetu zájmů mluví i analýza Komise

Pohled nevládní organizace na konci listopadu podpořil také interní rozbor právní služby samotné Komise. Babiš a česká vláda střet zájmů odmítají, argumentují přitom vlastní právní analýzou vypracovanou ministerstvem spravedlnosti.

Evropská komise zatím svůj oficiální pohled na věc nezveřejnila. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger v pondělí žádal poslance o trpělivost s tím, že Komise nyní čeká z Prahy odpověď na dopis české vládě.

Ministerstvo pro místní rozvoj už dopis obdrželo, šéfka rezortu Klára Dostálová (za ANO) se s jeho obsahem zatím neseznámila. Dopis bude podle ní ministerstvo nejprve analyzovat, poté pošle Evropské komisi odpověď. Jak dlouho to bude trvat, neuvedla. Babiš obvinění ze střetu zájmů v souvislosti s firmou Agrofert odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 44 mminutami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes 1900 hektarů a dále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes 1900 hektarů, informovali v úterý podle agentury AFP místní hasiči. Požár, s nímž bojuje na 850 hasičů, se dále šíří, ale hasiči věří, že se jim plameny během úterý podaří dostat pod kontrolu. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech.
před 1 hhodinou

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 1 hhodinou

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 1 hhodinou

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.