Tymošenková oficiálně: Chci být prezidentkou Ukrajiny

Kyjev - Bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková oficiálně oznámila, že opět hodlá kandidovat na prezidentku. V roce 2010 volby prohrála a v čele Ukrajiny stanul Viktor Janukovyč. Tymošenková nedávno předčasně opustila vězení, v němž si odpykávala sedmiletý trest za údajné překročení pravomocí ve funkci předsedkyně vlády. Nového šéfa státu mají Ukrajinci volit 25. května. Podle nejnovějšího průzkumu má největší šanci vlivný podnikatel Petro Porošenko.

Tymošenková si myslí, že by „prostě kandidovat měla“

Tymošenkovou by měl nominovat sobotní sněm její strany Vlast. „Požádám sjezd strany Vlast, který se uskuteční 29. března, aby mě nominoval jako kandidátku na nejvyšší státní funkci,“ řekla Tymošenková na tiskové konferenci. „Prostě bych měla kandidovat,“ dodala.

Třiapadesátiletá Tymošenková stála dvakrát v čele ukrajinské vlády. Na prezidentku kandidovala v roce 2010, ale těsně prohrála s Janukovyčem. Později se ocitla ve vězení kvůli obvinění z údajného zneužití pravomocí. Na svobodu vyšla až díky revoluci v Kyjevě a Janukovyčově svržení. Exprezident prchl do Ruska.

V době ukrajinské Oranžové revoluce se Tymošenková stala miláčkem Západu, doma ale její postavení už tak jednoznačné není - hlavně kvůli tomu, že před vstupem do politiky získala velké jmění jako podnikatelka v oblasti energetiky.

Opoziční síly vyšlou do boje hned několik kandidátů

V předčasných prezidentských volbách změří Tymošenková síly s předákem strany UDAR Vitalijem Kličkem. Ten už dříve uvedl, že se předvolebního boje nebojí. „Nevidím v tom nic špatného, ale bude to vypadat velmi divně, když si opoziční síly budou konkurovat. Ale doufám, že pokud k této konkurenci dojde, bude čestná, průzračná a podle současných evropských zásad,“ poznamenal k tomu Kličko.

Julija Tymošenková a Vitalij Klyčko
Zdroj: ČTK/AP/Peter Morrison

Voleb se chce účastnit i vůdce pravicových radikálů Dmytro Jaroš. Mocenská výměna v Kyjevě podle něj neskončila, boj nyní přechází do „politické fáze“. Jaroš při únorových krvavých incidentech v centru Kyjeva velel oddílům krajně nacionalistického hnutí Pravý sektor, které během nepokojů plnilo úlohu ochranky tvrdého jádra demonstrantů. Ruská generální prokuratura ho obvinila z přípravy teroristických útoků na ruském území. Moskva v pondělí oficiálně požádala o Jarošovo vydání a vydala na něj mezinárodní zatykač.

Podle průzkumu je jasným favoritem oligarcha Porošenko

Favoritem voleb se ale v současné době jeví vlivný podnikatel Petro Porošenko, považovaný za politika schopného dohodnout se s různými politickými proudy. Oficiálně přitom svou kandidaturu zatím neoznámil. Kdyby se hlasovalo už teď, Porošenko by dostal bezmála čtvrtinu hlasů, zatímco Kličko 8,9 procenta a Tymošenková 8,2 procenta hlasů, tvrdí kyjevští sociologové.

Petro Porošenko
Zdroj: ČT24/ISIFA

Za touto trojicí následuje s přízní 7,3 procenta dotázaných poslanec Serhij Tihipko, jeden z vůdců někdejší vládní Strany regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče. Z téhož tábora pochází i bývalý charkovský gubernátor Michail Dobkin, považovaný ovšem za proruského radikála. V průzkumu jej podpořilo 4,2 procenta Ukrajinců.

Průzkum se uskutečnil po celé Ukrajině s výjimkou anektovaného Krymu. Více než čtyři pětiny dotázaných tvrdily, že se květnových voleb hodlají zúčastnit. Po únorovém pádu prezidenta Janukovyče plní roli prozatímní hlavy státu šéf parlamentu Oleksandr Turčynov.

Násilí v Kyjevě: Zabíjely kulky z policejních zbraní

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov před poslanci uvedl, že během únorových bojů v kyjevských ulicích většina lidí zahynula kulkami vypálenými z policejních zbraní. Krveprolití v Kyjevě před svržením režimu prezidenta Viktora Janukovyče si vyžádalo více než stovku obětí na životech.

„Naše vyšetřovatele zajímá nejen otázka, kdo zabíjel, ale také otázka, kdo vydal rozkaz zabíjet,“ uvedl Turčynov podle agentury Interfax v odpovědi na nabídku Evropského parlamentu pomoci s vyšetřováním zločinů.

Ukrajinci budou podle Turčynova vděčni za jakoukoliv pomoc, „včetně účasti mezinárodních expertů“ na vyšetřování. To sice nepostupuje tak rychle, jak by si prezident přál, nicméně slíbil, že „celá pravda o vrazích a jejich zákaznících bude odhalena“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Islandu proběhlo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci. Ministerstvo zároveň uvedlo, že vládnoucí vojenský režim postupně získává nad situací kontrolu. Bezpečnostní a diplomatické zdroje večer agentuře AFP sdělily, že prezidentská garda s ruskou pomocí převzala kontrolu nad leteckou základnou, které se vzbouřenci dříve zmocnili.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vyzýval k deportaci milionů, nyní britského komentátora z USA vyhostili

Britský krajně pravicový komentátor Milo Yiannopoulos byl po zatčení na letišti v New Orleansu vyhoštěn do domovské Británie, oznámil v sobotu podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Došlo k tomu poté, co ho na mezinárodním letišti Louise Armstronga v New Orleansu kvůli nelegálnímu setrvání zatkla americká imigrační a celní služba (ICE). Yiannopoulos přitom dříve paradoxně vyzýval k přísnějšímu vymáhání imigračních pravidel.
před 2 hhodinami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 13 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.