Turistický ruch v Normandii stagnuje. Majitelé podniků vyhlíží otevření hranic

Nahrávám video

Francie čeká na otevření hranic, od pondělí by měl stát zrušit řadu protikoronavirových omezení, zejména v rámci schengenského prostoru. Klíčové to bude pro cestovní ruch, který tvoří osm procent francouzského hrubého domácího produktu. Turismus je důležitý také pro regiony, například Normandii.

Tamním podnikům chybí zahraniční klientela, Normandie je na ní závislejší než jakákoliv jiná oblast. Tvoří více než šedesát procent návštěvníků, kteří směřují hlavně na pláže, kde se během druhé světové války vylodila americká vojska. Mnozí z nich chtějí také vidět tapiserii ve městě Bayeux.

Zdejší obchody se suvenýry i majitelé restaurací vyhlížejí zahraniční návštěvníky s nadějí. Přitom se nebojí, že jejich příjezd znamená i vyšší riziko nákazy koronavirem, který se tomuto regionu téměr vyhnul. Horší by prý pro ně bylo, kdyby nepřijeli vůbec.

„Tento rok byl počet turistů v únoru dokonce vyšší než v loňském jubilejním roce, pak ale všechno zastavila epidemie,“ tvrdí starosta města Colleville-sur-Mer Patrick Thomines. V Bayeux během koronavirové krize utrpěl vážné ekonomické ztráty i jeden z nejslavnějších hotelů v celé Normandii –⁠ Lion d'Or.

V něm si generál Eisenhower během druhé světové války zřídil svůj generální štáb. Bydlelo tam i několik celebrit, jako například herci John Wayne a Jean Marais nebo protagonisté snímku Zachraňte vojína Ryana. Hosty tu byli také Tom Hanks a Steven Spielberg.

„Museli jsme respektovat nařízení a hotel úplně zavřít. Vařili jsme pouze na objednávku v restauraci,“ tvrdí ředitel hotelu Alexandre Matyja. V současnosti hotel zeje prázdnotou, bez ohledu na zrušení většiny domácích restrikcí. Majitel dal všem zaměstnancům volno a sám dokonce roznáší snídaně.

Loni strávilo v Normandii noc na dvanáct milionů lidí, letošní rok před koronavirovou krizí sliboval čísla ještě lepší. Majitelé podniků tak čekají na otevření hranic a věří, že od patnáctého června se situace začne lepšit. Ekonomické ztráty z první poloviny roku se podle hoteliérů ale budou dohánět léta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 16 mminutami

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 5 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 8 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.