Trump proti migraci: Až do odvolání zakázal vstup do USA uprchlíkům ze Sýrie

Nahrávám video

Exekutivní příkaz o přísnějším prověřování imigrantů, který v pátek podepsal nový americký prezident Donald Trump, pozastavuje na sto dvacet dnů program Spojených států pro přijímání uprchlíků. Až do odvolání pak zakazuje vstup do USA migrantům ze Sýrie. Změna se dotkne i držitelů takzvaných zelených karet, tedy trvalého povolení k pobytu. Kvůli příkazu už také padla první žaloba. 

  • Sýrie 
  • Írán
  • Irák
  • Libye
  • Somálsko
  • Súdán
  • Jemen 

Trumpův příkaz dále na devadesát dnů zakazuje vstup do USA všem lidem ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Podle amerického ministerstva zahraničí se toto opatření týká Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu, tedy zemí s převážně muslimským obyvatelstvem.

Mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti Gillian Christensenová podle agentury Reuters v e-mailem poslaném sdělení uvedla, že Trumpův tříměsíční zákaz vstupu do USA se týká i držitelů zelené karty, tedy povolení k trvalému pobytu.   

Pražský hrad Trumpovo rozhodnutí uvítal

„Prezident USA Donald Trump chrání svoji zemi, jde mu o bezpečí občanů. Přesně to, co EU elity nedělají,“ reagoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na zveřejnění Trumpova pátečního exekutivního příkazu o přísnějším prověřování imigrantů.

Agentura OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci v reakci na Trumpův příkaz vyzvaly ve společném prohlášení Washington, aby nepřestal poskytovat azyl lidem prchajícím před válkou a pronásledováním. Podle nich potřeba pomoci uprchlíkům nikdy nebyla větší. 

Francie a Německo jsou znepokojeny rozhodnutím nového amerického prezidenta Donalda Trumpa dočasně omezit program Spojených států pro přijímání uprchlíků. Řekl to v sobotu v Paříži francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault po schůzce se svým německým protějškem Sigmarem Gabrielem, který je ve funkci od pátku. „Přijímaní běženců prchajících před válkou a pronásledováním je součástí našich povinností,“ uvedl Ayrault podle agentury AFP.

Britská premiérka Theresa Mayová Trumpův krok odsoudit odmítla s tím, že „za uprchlickou politiku Spojených států jsou odpovědné Spojené státy.“ 

Příkaz kritizovali i šéfové Googlu a Facebooku. Podle šéfa Googlu Sundara Pichaie se opatření dotkne nejméně 187 zaměstnanců společnosti. Obavy z Trumpova kroku vyjádřil také ředitel a zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, podle nějž by se úřady měly zaměřit spíše na lidi, kteří skutečně představují hrozbu.

Chceme ty, kteří nás budou milovat

„Zavádím nová prověřovací opatření, abych udržel radikální islámské teroristy mimo Spojené státy. Nechceme je tady,“ řekl prezident při podpisu příkazu. „Chceme přijímat pouze ty, kdo budou naši zemi podporovat a milovat naše lidi,“ dodal.

Výbor americko-islámských vztahů (CAIR) uvedl, že v pondělí podá žalobu, ve které zpochybní ústavnost Trumpova příkazu. Podle CAIR neexistuje žádný důkaz, že uprchlíci jsou hrozbou pro národní bezpečnost.

V pátečním televizním rozhovoru americký prezident uvedl, že mezi Syřany, kteří žádají o uprchlický status, dostanou přednost křesťané. Během předvolební kampaně používal Trump ostrá vyjádření na adresu obyvatel muslimských zemí včetně příslibu zákazu vstupu všech muslimů na americké území, který později zmírnil.

Příkaz platí okamžitě. Způsobil chaos

Neústavnost by podle některých právních expertů citovaných agenturou Reuters mohla spočívat v tom, že příkaz zároveň dává ministerstvu pro vnitřní bezpečnost prostor k upřednostnění běženců prchajících před náboženskou perzekucí. Trump již dříve uvedl, že tímto krokem chce pomoci křesťanům v Sýrii.

Příkaz má okamžitou platnost a způsobil chaos a zmatení potenciálních cestovatelů s íránskými, iráckými, libyjskými, somálskými, súdánskými, syrskými a jemenskými pasy. Podle sdružení Muslimští advokáti by se i lidé s danými pasy a s takzvanými zelenými kartami, umožňujícími žít a pracovat ve Spojených státech, měli poradit s imigračními právníky, než vycestují ze země nebo se do ní budou chtít vrátit.

Trumpův příkaz odsoudili také představitelé Demokratické strany jako „neamerický“. Podle nich poškodí pověst USA jako země, která je k imigrantům vstřícná. Vůdce demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer v prohlášení napsal, že soše Svobody „tečou slzy“. Zdůraznil, že přijímání běženců není jen humánní, ale také pomáhá ekonomice.

Rozumek: Problém pro dobrovolné přijímání

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek řekl v pořadu Studio 6, že USA jsou největším dobrovolným příjemcem uprchlíků na tzv. přesídlení. Ve finančním roce 2016 jich přijaly 84 995, zatímco celá EU za dobu od července 2015 do listopadu 2016 přijala dobrovolně jen 11 852 uprchlíků. Dodal, že „Česká republika není schopna mentálně přijmout dobrovolně ani sto uprchlíků“.

„Takže v tuto chvíli to bude znamenat pro uprchlíky, kteří jsou identifikováni u UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky), že potřebují přesídlení, protože pro ně není bezpečno, minimálně odklad jejich cesty za bezpečím,“ řekl Rozumek. 

Nahrávám video

O příkazu se domnívá, že poškodí pověst Spojených států jako otevřené imigrační země a nebude v praxi úplně realizovatelný, protože USA musí dodržovat své mezinárodní závazky. Rozumek uvedl, že když se například Syřan objeví na letišti v USA a požádá o azyl, tak ho Spojené státy musí přijmout, „i kdyby Trump podepsal příkazů několik“.

Problém to tedy bude podle Rozumka pro dobrovolné přijímání uprchlíků.

Nová letadla i lodě pro armádu

Šéf Bílého domu také podepsal dekret o přestavbě americké armády, která zajistí „nová letadla, lodě, zdroje a nástroje pro naše muže a ženy v uniformě“.

Trumpova administrativa naopak nebude vydávat v současné době dekrety, jimiž by volala po revizi mezinárodních smluv a financování OSN, sdělil zástupce americké administrativy. O údajných úpravách psal ve čtvrtek list The New York Times.

„Budeme i nadále podporovat užitečnou a potřebnou práci vykonanou těmito organizacemi a aliancemi a těšíme se na pokračování této podpory,“ řekl agentuře Reuters úředník. Prezident prý ale bude bedlivě sledovat, kam jdou peníze daňových poplatníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 10 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 27 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 3 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 16 hhodinami

Evropský pohled