Trump proti migraci: Až do odvolání zakázal vstup do USA uprchlíkům ze Sýrie

Nahrávám video

Exekutivní příkaz o přísnějším prověřování imigrantů, který v pátek podepsal nový americký prezident Donald Trump, pozastavuje na sto dvacet dnů program Spojených států pro přijímání uprchlíků. Až do odvolání pak zakazuje vstup do USA migrantům ze Sýrie. Změna se dotkne i držitelů takzvaných zelených karet, tedy trvalého povolení k pobytu. Kvůli příkazu už také padla první žaloba. 

  • Sýrie 
  • Írán
  • Irák
  • Libye
  • Somálsko
  • Súdán
  • Jemen 

Trumpův příkaz dále na devadesát dnů zakazuje vstup do USA všem lidem ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Podle amerického ministerstva zahraničí se toto opatření týká Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu, tedy zemí s převážně muslimským obyvatelstvem.

Mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti Gillian Christensenová podle agentury Reuters v e-mailem poslaném sdělení uvedla, že Trumpův tříměsíční zákaz vstupu do USA se týká i držitelů zelené karty, tedy povolení k trvalému pobytu.   

Pražský hrad Trumpovo rozhodnutí uvítal

„Prezident USA Donald Trump chrání svoji zemi, jde mu o bezpečí občanů. Přesně to, co EU elity nedělají,“ reagoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na zveřejnění Trumpova pátečního exekutivního příkazu o přísnějším prověřování imigrantů.

Agentura OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci v reakci na Trumpův příkaz vyzvaly ve společném prohlášení Washington, aby nepřestal poskytovat azyl lidem prchajícím před válkou a pronásledováním. Podle nich potřeba pomoci uprchlíkům nikdy nebyla větší. 

Francie a Německo jsou znepokojeny rozhodnutím nového amerického prezidenta Donalda Trumpa dočasně omezit program Spojených států pro přijímání uprchlíků. Řekl to v sobotu v Paříži francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault po schůzce se svým německým protějškem Sigmarem Gabrielem, který je ve funkci od pátku. „Přijímaní běženců prchajících před válkou a pronásledováním je součástí našich povinností,“ uvedl Ayrault podle agentury AFP.

Britská premiérka Theresa Mayová Trumpův krok odsoudit odmítla s tím, že „za uprchlickou politiku Spojených států jsou odpovědné Spojené státy.“ 

Příkaz kritizovali i šéfové Googlu a Facebooku. Podle šéfa Googlu Sundara Pichaie se opatření dotkne nejméně 187 zaměstnanců společnosti. Obavy z Trumpova kroku vyjádřil také ředitel a zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, podle nějž by se úřady měly zaměřit spíše na lidi, kteří skutečně představují hrozbu.

Chceme ty, kteří nás budou milovat

„Zavádím nová prověřovací opatření, abych udržel radikální islámské teroristy mimo Spojené státy. Nechceme je tady,“ řekl prezident při podpisu příkazu. „Chceme přijímat pouze ty, kdo budou naši zemi podporovat a milovat naše lidi,“ dodal.

Výbor americko-islámských vztahů (CAIR) uvedl, že v pondělí podá žalobu, ve které zpochybní ústavnost Trumpova příkazu. Podle CAIR neexistuje žádný důkaz, že uprchlíci jsou hrozbou pro národní bezpečnost.

V pátečním televizním rozhovoru americký prezident uvedl, že mezi Syřany, kteří žádají o uprchlický status, dostanou přednost křesťané. Během předvolební kampaně používal Trump ostrá vyjádření na adresu obyvatel muslimských zemí včetně příslibu zákazu vstupu všech muslimů na americké území, který později zmírnil.

Příkaz platí okamžitě. Způsobil chaos

Neústavnost by podle některých právních expertů citovaných agenturou Reuters mohla spočívat v tom, že příkaz zároveň dává ministerstvu pro vnitřní bezpečnost prostor k upřednostnění běženců prchajících před náboženskou perzekucí. Trump již dříve uvedl, že tímto krokem chce pomoci křesťanům v Sýrii.

Příkaz má okamžitou platnost a způsobil chaos a zmatení potenciálních cestovatelů s íránskými, iráckými, libyjskými, somálskými, súdánskými, syrskými a jemenskými pasy. Podle sdružení Muslimští advokáti by se i lidé s danými pasy a s takzvanými zelenými kartami, umožňujícími žít a pracovat ve Spojených státech, měli poradit s imigračními právníky, než vycestují ze země nebo se do ní budou chtít vrátit.

Trumpův příkaz odsoudili také představitelé Demokratické strany jako „neamerický“. Podle nich poškodí pověst USA jako země, která je k imigrantům vstřícná. Vůdce demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer v prohlášení napsal, že soše Svobody „tečou slzy“. Zdůraznil, že přijímání běženců není jen humánní, ale také pomáhá ekonomice.

Rozumek: Problém pro dobrovolné přijímání

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek řekl v pořadu Studio 6, že USA jsou největším dobrovolným příjemcem uprchlíků na tzv. přesídlení. Ve finančním roce 2016 jich přijaly 84 995, zatímco celá EU za dobu od července 2015 do listopadu 2016 přijala dobrovolně jen 11 852 uprchlíků. Dodal, že „Česká republika není schopna mentálně přijmout dobrovolně ani sto uprchlíků“.

„Takže v tuto chvíli to bude znamenat pro uprchlíky, kteří jsou identifikováni u UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky), že potřebují přesídlení, protože pro ně není bezpečno, minimálně odklad jejich cesty za bezpečím,“ řekl Rozumek. 

Nahrávám video

O příkazu se domnívá, že poškodí pověst Spojených států jako otevřené imigrační země a nebude v praxi úplně realizovatelný, protože USA musí dodržovat své mezinárodní závazky. Rozumek uvedl, že když se například Syřan objeví na letišti v USA a požádá o azyl, tak ho Spojené státy musí přijmout, „i kdyby Trump podepsal příkazů několik“.

Problém to tedy bude podle Rozumka pro dobrovolné přijímání uprchlíků.

Nová letadla i lodě pro armádu

Šéf Bílého domu také podepsal dekret o přestavbě americké armády, která zajistí „nová letadla, lodě, zdroje a nástroje pro naše muže a ženy v uniformě“.

Trumpova administrativa naopak nebude vydávat v současné době dekrety, jimiž by volala po revizi mezinárodních smluv a financování OSN, sdělil zástupce americké administrativy. O údajných úpravách psal ve čtvrtek list The New York Times.

„Budeme i nadále podporovat užitečnou a potřebnou práci vykonanou těmito organizacemi a aliancemi a těšíme se na pokračování této podpory,“ řekl agentuře Reuters úředník. Prezident prý ale bude bedlivě sledovat, kam jdou peníze daňových poplatníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA přezkoumají přítomnost svých vojsk v Evropě, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Součástí procesu bude šestiměsíční hodnotící období, řekl v Bruselu.
před 6 mminutami

Víkendová vlna veder přinese do Evropy i čtyřicítky, do Česka zřejmě i bouřky

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.
před 12 mminutami

V Moskvě znovu hoří, Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo raketami na Kyjev a Poltavu a bezpilotními letouny na město Sumy na severovýchodě země, kde je jeden mrtvý. Ruská strana hlásí nejméně tři mrtvé a šest zraněných, zasažena byla i rafinerie v Moskvě, píše Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj část útoků potvrdil a označil je za zcela opodstatněné. Zprávy přichází nedlouho poté, co Zelenskyj mluvil s prezidenty Francie a USA o blíže neurčených možných změnách.
08:30Aktualizovánopřed 30 mminutami

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie, která se měla za účasti vysokých představitelů obou zemí konat ve Švýcarsku, napsaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Britové volí v Makerfieldu. Možný Starmerův rival soupeří s instalatérem

Obyvatelé britského Makerfieldu vybírají v doplňovacích volbách svého zástupce ve sněmovně. Jedním z favoritů je labouristický starosta Manchesteru Andy Burnham, možný vyzyvatel premiéra Keira Starmera. Právě kvůli Burnhamovi a jeho pravděpodobné kandidatuře na předsedu labouristů se jeho stranický kolega Josh Simons vzdal mandátu v Makerfieldu. Hlavním Burnhamovým soupeřem o uvolněný poslanecký post je kandidát Reform UK Robert Kenyon, instalatér a místní zastupitel.
před 2 hhodinami

VideoNa ukrajinské frontě se potkávají Kolumbijci, kteří doma bojovali proti sobě

Do války na Ukrajině se přímo zapojily desítky tisíc zahraničních bojovníků. Zatímco na straně ruských agresorů válčí posily ze Severní Koreje a Střední Asie, Kyjev se na začátku invaze spoléhal na dobrovolníky ze Západu. Dnes už ale ukrajinskou uniformu nejčastěji navlékají žoldnéři z Jižní Ameriky. Nejčastěji Argentinci, Brazilci a Kolumbijci slouží v běžných ukrajinských jednotkách po boku domácích obránců. Z Kolumbie dorazilo na ukrajinské bojiště až sedm tisíc mužů a žen. Podle některých zpráv se tam potkávají lidé, kteří doma stáli proti sobě v řadách armády a povstalců. Navíc se objevují na obou stranách – ukrajinské i ruské. Velitelé ukrajinských frontových jednotek tvrdí, že zájem o službu mezi cizinci je velký, a pokud by padly byrokratické překážky, rychle by dorazily tisíce mužů s vojenskými zkušenostmi. Doplnit početní stavy mužstva bránící se země urgentně potřebuje.
před 3 hhodinami

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...