Teroristé z Boko Haram po třech letech propustili 82 unesených školaček

Nigerijská teroristická skupina Boko Haram propustila 82 školaček unesených před třemi lety. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na zprávu nigerijské vlády. V zajetí stále zůstává více než stovka dívek, které islámští radikálové unesli ze školy ve městě Chibok na severu země. Propuštěné školačky jsou  již v hlavním městě Abuja, kde se mají setkat s prezidentem Muhammadu Buharim.

Islamisté unesli 276 školaček v dubnu 2014 a vláda s nimi dlouhodobě vyjednává o jejich propuštění. Padesáti sedmi uneseným se podařilo do několika hodin uprchnout, později byly osvobozeny dvě školačky. Dosud největší skupinou, kterou únosci pustili na svobodu, bylo 21 dívek loni v říjnu.

Dívky byly nalezeny u města Banki nedaleko hranic Nigérie s Kamerunem. Jejich věznitelé z Boko Haram je podle nigerijských úřadů neustále převáželi z místa na místo. Podle vládního komuniké byla skupina školaček vyměněna za osoby podezřelé z příslušnosti k Boko Haram.

Únos studentek ze školy v Chiboku ve státě Borno je nejznámějším případem násilností páchaných Boko Haram. V rukou této skupiny jsou stovky dalších unesených dospělých i dětí, o jejichž osud se podle kritiků nigerijské vlády nikdo nestará. Dětský fond OSN UNICEF poukázal na to, že Boko Haram unesené děti využívá k sebevražedným útokům.

Rodiny obětí nyní s napětím očekávají zveřejnění jmen propuštěných dívek. Ty se podle Mezinárodního výboru Červeného kříže, který společně se švýcarskou vládou zprostředkovával vyjednávání teroristů s vládou, mají brzy shledat se svými nejbližšími.

V to doufá také Amnesty International. Organizace v prohlášení dodala, že dívky by měly být ušetřeny „mediálního divadla“ a zaslouží si soukromí. Lidskoprávní organizace dříve kritizovaly nigerijské úřady za postup v případě 21 obětí z Chiboku propuštěných loni v říjnu. Dívky jsou údajně stále ve vládní péči v Abuji skoro 900 kilometrů od Chiboku kvůli rehabilitaci a psychologickému poradenství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel.
00:24Aktualizovánopřed 16 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 31 mminutami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude kvůli nízké účasti neplatné.
před 1 hhodinou

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
před 2 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 2 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 4 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoČeští hasiči pomáhali po zemětřesení ve Venezuele

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled