„Terminátorovi“ hrozí doživotí. Za vraždy, znásilňování a verbování dětských vojáků v Kongu

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu shledal někdejšího konžského povstalce Bosca Ntagandu vinným z válečných zločinů. Obžaloba obsahovala obvinění z vražd, znásilňování a verbování dětských vojáků. Kolik let Ntaganda stráví za mřížemi, soud rozhodne později. Podle agentury AP mu hrozí doživotí.

Pětačtyřicetiletý Ntaganda je souzen za zločiny spáchané v letech 2002 až 2003, kdy stál v čele vzbouřeneckého Svazu konžských vlastenců (UPC). Soud ho shledal vinným v 18 bodech obžaloby, mezi nimiž jsou zločiny proti lidskosti včetně vraždění, znásilňování a sexuálního zotročování či verbování dětských vojáků.

Povstalci se údajně snažili také ovládnout nerostné zdroje v provincii Ituri, kde se nachází ropa, diamanty a zlato. Ntaganda, který trvá na tom, že je nevinen, při čtení rozsudku neprojevoval emoce.

Terminátor z Rwandy

Ntaganda má přezdívku Terminátor a pochází z Rwandy. U ICC byl obžalován už v roce 2006, ale byl dlouho na útěku a účastnil se místních konfliktů na hranici mezi Kongem a Rwandou. Nakonec ale dostal strach o život a dostavil se na americkou ambasádu ve Rwandě, kde v roce 2013 požádal, aby byl mezinárodnímu tribunálu vydán.

Bosco Ntaganda se narodil v roce 1973 ve Rwandě. Po etnicky laděných útocích na svůj lid uprchl do Konga. V sedmnácti letech narukoval jako voják, kdy střídavě bojoval jako rebel ve Rwandě i řadový voják na území Konga. V roce 2006 ho Mezinárodní trestní soud obvinil z verbování dětských vojáků.

O tři roky později byl přijat do Konžské národní armády a stal se generálem. Po odchodu stanul v čele nové vzpoury rebelů. Jím vedené milice údajně vyhnaly z domovů na 800 tisíc lidí.

Občanská válka v Kongu skončila v roce 2003. Do řad povstalců bylo během pěti let bojů podle právníků zastupujících dětské vojáky zverbováno více než 30 tisíc dětí. Podle aktivistů prý povstalci najímali i děti staré pouze sedm a půl roku. Celkem si válka vyžádala odhadem 60 tisíc obětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 17 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled