Ještě širší autonomii ostrova, větší uznání pro korsičtinu či amnestii „pro politické vězně“ požadují mimo jiné korsičtí nacionalisté. Minulou neděli získali v prvním kole místních voleb 45 procent hlasů. Koalice nacionalistů a zastánců autonomie Pè a Corsica (Pro Korsiku) však vylučuje, že by usilovala o úplnou nezávislost na Francii.
Také na Korsice sílí nacionalisté. Na rozdíl od Katalánska však nechtějí samostatnost
Události: Úspěchy nacionalistů na Korsice (zdroj: ČT24)
V minulosti vedli zastánci větší nezávislosti na Francii boj i se zbraní v ruce. Před třemi lety vsadili na politiku – podobně jako Katalánci ve Španělsku. Na rozdíl od nich se však nechystají vyhlásit nezávislosti.
I ti největší separatisté prohlásili, že minimálně deset let se o nic podobného pokoušet nebudou.
Nespoléhat se jen na turisty
Z hovorů s „obyčejnými“ lidmi zaznívají některá jejich přání pro budocnost. Například farmářka Nelly Lazzariniová říká, že Korsika, to jsou hlavně lidé, kteří tu žijí po celý rok. „Pracují tady a chtějí zůstat ve svých vesnicích s dětmi, otevřenými školami a veškerými službami“.
Korsičané by například rádi měli svůj potravinářský průmysl zaměřený na místní obyvatele, aby nemuseli většinu výrobků dovážet. Také už nechtějí být úplně závislí na turistice. Ostrov žije hlavně ve čtyřech letních měsících, kdy sem jezdí davy turistů z Francie. V zimních měsících sem však prakticky nikdo nezamíří.
Korsičané už nechtějí být závislí jen na turistech.
Větší uznání požadují i pro svůj jazyk. Na univerzitě v Corte jsou všechny nápisy v korsičtině, ale výuka probíhá francouzsky. Učitel na Korsické univerzitě Jean Castela by upřednostnil katalánský nebo dokonce baskický model. Tedy nabídnout studentům několik možností: studovat výhradně v korsičtině nebo dvojjazyčně.
Předseda hnutí Pro Korsiku Gilles Simeoni to na mítinku shrnul takto: Chceme mír, chceme demokracii, chceme vybudovat emancipovaný ostrov.
Nacionalisté chtějí podle AFP postupně prosadit ještě širší autonomii ostrova, jenž je nyní autonomním krajem Francie se zvláštním statutem. Požadují například, aby korsičtina byla druhým oficiálním jazykem, a také amnestii pro „politické vězně“, tedy většinou radikální nacionalisty odpykávající si tresty za násilnosti.