Sobotní poprava šíitského duchovního a následné protesty nepřipomněly jen napětí mezi tradičními rivaly – Saúdskou Arábií a Íránem – ale také spor, který v regionu přežívá řadu staletí. Historie konfliktu mezi větví sunnitů a šíitů se pojí se samotným vznikem islámu, geopolitické souboje ale ovlivňuje dodnes.
Sunna vs. šía: Poprava duchovního znovu oživila prastarý spor islámu
Muslimským světem se prohnala nová vlna sektářské nenávisti. Striktně sunnitská saúdská monarchie v sobotu popravila Nimra an-Nimra, šíitského duchovního z východní provincie království. Souvěrce prý podněcoval k teroru a usiloval o odtržení převážně šíitského regionu.
Aktuální spor symbolicky zapadá do odvěké nenávisti mezi dvěma větvemi islámu: striktně sunnitská Saúdská Arábie proti Íránu jakožto hlavní šíitské velmoci. Obě skupiny se v prapočátcích islámu rozdělily v názoru, kdo měl stanout v čele muslimů po smrti zakladatele Mohammeda.
Pozadí muslimských sporů: Bratrská nenávist o sobě dala znovu vědět (zdroj: ČT24)
Pro jedny (sunnité) byla rozhodující společná dohoda, pro druhé (šíité) striktně pokrevní návaznost v dynastii. I když v mnoha dnešních sporech na Blízkém východě ve skutečnosti převládají spíše politické, ekonomické a územní důvody či kmenová nesnášenlivost, oficiálně se válčí právě na šíitsko-sunnitském bitevním poli.
V regionu se najde jen málo zemí, které odvěký spor nepoznamenal. Dlouhodobě obě strany bojují otevřeně v Jemenu, podobný neklid panuje v odlehlých oblastech na jihu a východě Saúdské Arábie, válka obou větví fakticky stojí i na pozadí bojů v Sýrii a Iráku. Také Libanon či Bahrajn se potýká s utlumenou šíitsko-sunnitskou nenávistí a zkušenosti s otevřenými útoky mají třeba v Kuvajtu nebo Pákistánu.
Arabista Pelikán: Poprava duchovního? Rijád se snaží potlačit opoziční hnutí (zdroj: ČT24)
Úschovna Koránu
V Jemenu vyznává asi 47 procent lidí šíitský islám, zbytek jsou sunnité. Od září 2013 vládl v zemi chaos, který vedl k následnému zhroucení státu a občanské válce. Saúdská Arábie a její spojenci zahájili vojenskou operaci proti šíitským povstalcům, v červenci 2015 byl dobyt jihojemenský Aden, kam se v září po téměř půlročním exilu v Saúdské Arábii vrátil prezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí. Svůj boj vysvětlovali šíité jako revoluci proti Hádího zkorumpované vládě a jako válku proti sunnitským radikálům. V zemi je aktivní mimo jiné radikální sunnitské hnutí Islámský stát (IS) a dosud zde zahynulo na 5400 lidí.
Sunnitský a šíitský islám ve světě
Sektářské násilí mezi sunnity a šíity patří k hlavním zdrojům nestability zejména v Pákistánu. Šíité zde tvoří asi 20 procent ze zhruba 180 milionů obyvatel Pákistánu. Jasnou většinu s asi 77 procenty obyvatel představují sunnité. Podle odhadů zde bylo zabito v letech 1987 až 2007 přes 4000 lidí během sektářských bojů. Od roku 2008 zde zemřely tisíce šíitů po útocích radikálních sunnitů.