Po skoro dvou letech provozu Nového Suezského kanálu rychle roste nejen počet přepravených lodí, ale i obavy mořských biologů. Z Rudého moře totiž proudí stále víc agresivních živočichů, kteří nemají ve Středozemním moři konkurenci a nenávratně mění místní životní prostředí.
Hladina Rudého moře je nepatrně vyšší než ve Středozemním moři a jeho voda teplejší a slanější. Výsledkem je neustálý severojižní proud mas rudomořské vody i jejích obyvatel.
„Jde o životaschopné živočichy z velmi konkurenčního prostředí, kteří porážejí domácí středomořské druhy. A my o ně přicházíme. O některé už jsme přišli,“ upozornila Bella Galilová z Národního ústavu oceánografie.
Vědci mluví o biologické invazi či tropické kolonizaci východního Středomoří. Napočítali zde už na 900 rudomořských druhů a varují, že jejich podrobné znalosti sahají jen pár desítek metrů pod hladinu.
Jednou z nejagresivnějších ryb je jedovatý perutýn. „Před čtyřmi roky jsme tu potkávali jeden dva druhy perutýnů. Dnes jich tu je pět šest. Minulý týden jsem jednoho viděl u břehů Kypru a víme, že se rozšířili až k Sicílii,“ konstatoval podmořský dokumentarista Amir Weizman.
Nejde ale pouze o dravce. Třeba hejna ryb králíčkovce rudomořského rychle mění podmořské louky řas na holé dno. Pláže kolonizují rudomořští krabi a za snadnou kořistí i před rybolovem putují do Středomoří i největší mořští predátoři.
„Nevím, jestli se to naučili, nebo jde o instinkt. Ale žraloci vědí, že některá místa ve Středomoří jako rezervace u Turecka jsou pro ně bezpečná,“ podotkl vedoucí izraelského výzkumu žraloků Avi Baranes.
Ohrožena přitom zdaleka není jen původní mořská populace. Rostoucí teplota a slanost Středomoří vábí i rudomořské medúzy. Jejich každoroční období se nebezpečně prodlužuje směrem k letní turistické sezoně.
Rizik spojených s invazivními druhy je hodně. „Pokud jde o Viktoriino jezero, druhé největší sladkovodní jezero, objevil se tam nový druh ryby – okoun nilský, který postupně zlikvidoval celý ekosystém jezera, které je velké jako celá Česká republika,“ připomněl Miroslav Havránek z Centra pro otázky životního prostředí UK s tím, že dalším příkladem mohou být přemnožení králíci v Austrálii.
„Ale na druhou stranu je celá řada druhů, které dokážou koexistovat s původními druhy, třeba jen posunou rovnováhu druhů nějakým směrem. Nemusí to být vždy špatně. Pohyb druhů postupuje, jak se mění klima, ale to, co v současné době pozorujeme, jsou velmi rychlé změny v důsledku globalizace světa,“ uvedl Havránek.
