Berlín – Německý ministr financí Wolfgang Schäuble znovu obhajoval svůj výrok přirovnávající ruskou anexi Krymu k nacistickému záboru československých Sudet v roce 1938. Prohlásil, že pochybením novinářů byla jeho myšlenka vytržena z kontextu. Politický geograf Michael Romancov nicméně hodnotí ministrovu paralelu jako výstižnou. „To srovnání je použito jako politická metafora a myslím si, že naprosto sedí. Jedná se o podobný proces, i když historici by v tom našli spoustu odlišností,“ tvrdí Romancov.
Schäuble v pondělí při besedě s německými studenty prohlásil, že postup Ruska vůči Ukrajině mu připomíná agresi Adolfa Hitlera vůči Československu. „Všechno to známe z historie. Jsou to metody, které použil Hitler k obsazení Sudet,“ konstatoval matador německé politiky. Od jeho výroku se později distancovali kancléřka Angela Merkelová i šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.
V Moskvě Schäubleho výrok způsobil pobouření. Ruské ministerstvo zahraničí si dokonce povolalo německého velvyslance, aby mu tlumočilo svůj protest. „Považujeme podobné pseudohistorické exkurzy německého ministra za provokativní. Analogie, jichž se dopustil, jsou hrubým překroucením historických událostí a faktů,“ uvedli činitelé úřadu (čtěte víc).
"Rusko si musí zvyknout na to, že platí známé pořekadlo na hrubý pytel hrubá záplata. Ruská propaganda nás Evropany častuje nálepkami, že jsme fašisté, xenofobní pravicoví radikálové a tak dále. To je něco, co si nesmíme nechat líbit," komentoval protest Moskvy politický geograf z Fakulty sociálních věd UK Michael Romancov.
Schäuble se včera večer v německé televizi ARD hájil tím, že Hitlera s nikým nesrovnával. „Nejsem blázen, abych takové srovnání dělal. Mohou si to dovolit jiní, ale německý politik takové srovnání učinit nemůže,“ zdůraznil ministr. Nepopřel, že slova o okupaci Sudet v souvislosti s odtržením Krymu padla. Po nich ale podle něj následovala věta o tom, že obě události nejsou srovnatelné. Novinářské zpracování svého projevu označil za neprofesionální, protože jeho výrok byl prý vytržen z kontextu.
Podle Romancova se rétorika srovnávající aktuální politiku Kremlu s nacistickým Německem objevuje i v samotném Rusku. Jeden z nejužších Putinových spolupracovníků totiž zveřejnil článek, v němž vyzývá, aby nedocházelo ke směšování „Hitlera před rokem 1939 a po roce 1939“. V návaznosti na to údajně píše, že „dokud Hitler pouze připojoval území obývaná etnickými Němci, byl sjednotitelem“.
„Ruský prezident a nemalá část ruské veřejnosti vykročili na cestu, o které se všichni v Evropě domnívali, že už je za námi, že už se nikdy opakovat nebude. V tomto ohledu jsme se opět zmýlili – podobně jako třeba v devadesátých letech v souvislosti s jugoslávským konfliktem, kdy se věřilo, že v Evropě už nemůže dojít k etnickým čistkám. Přesto jsme jich byli svědky,“ upozornil politický geograf.
Hlavním styčným bodem mezi současnou situací na Krymu a někdejším záborem Sudet je podle Romancova argumentace, tedy ochrana etnických Rusů dnes a ochrana etnických Němců tenkrát. „Jsme svědky oživení politického slovníku ze třicátých let,“ míní expert.
Začátkem března srovnal ruské obsazení Krymu s anexí Sudet český exministr zahraničí a nyní šéf zahraničního výboru sněmovny Karel Schwarzenberg (TOP 09). O pár dní později se v podobném smyslu vyjádřila i bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová.
Srovnávat však lze nejen Sudety. Anexe Krymu podle některých vykazuje podobné znaky jako anšlus Rakouska z března 1938; takto ji vnímá například ruský historik Andrej Zubov (čtěte víc). Jistou podobnost vidí Romancov také mezi záborem Krymu a vynuceným připojením Podkarpatské Rusi k Sovětskému svazu na konci druhé světové války (Podkarpatská Rus byla do té doby součástí Československa).
Moskva opakovaně zdůrazňuje, že připojení Krymu k Rusku bylo projevem svobodné vůle krymských obyvatel a jejich práva na sebeurčení. Ve spěšně provedeném referendu se pro anexi vyslovila drtivá většina hlasujících. Ukrajina ani západní státy jeho výsledky neuznaly.
