Spojitost mezi vakcínou od firmy AstraZeneca a trombózami existuje, řekl člen evropské lékové agentury

Podle šéfa vakcinační strategie Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) existuje spojitost mezi vakcínou od firmy AstraZeneca a případy trombózy. Marco Cavaleri, který v EMA vede tým zajišťující schvalování vakcín, to v úterý řekl italskému deníku Il Messaggero. Nicméně také dodal, že poměr rizika a přínosu vakcíny je stále ve prospěch očkovacího přípravku. Světová zdravotnická organizace v úterý uvedla, že neočekává, že vzniknou důvody k tomu, aby měnila své stanovisko k vakcíně proti covidu-19 od společnosti AstraZeneca.

„Je stále obtížnější říci, že neexistuje žádná souvislost mezi vakcínou AstraZenecy a velmi vzácnými případy neobvyklých krevních sraženin,“ prohlásil Cavaleri. „Podle mého názoru můžeme nyní říci, že je jasné, že tam spojitost s vakcínou je. Co přesně tuto reakci způsobuje, ale zatím nevíme,“ dodal.

Cavaleri hovořil o vyšetřování případů trombóz, které se vyskytly u lidí pod 55 let, zejména u žen.

Konec vyšetřování je stále daleko

Uvedl také, že hodnocení a vyšetřování případů je stále „daleko od dokončení“ a že EMA poskytne „předběžné vyjádření“. Nebude ale zatím zřejmě schopna upřesnit věkové kategorie, v nichž se očkování nedoporučuje, jako to už udělaly některé země.

Rizika očkovací látky AstraZeneky nyní zkoumá výbor EMA, zatím však zatím nevyvodil závěry. Výsledky revize by se veřejnost měla dozvědět hned, jak bude posudek hotový, uvedla v úterý v Amsterodamu mluvčí agentury, podle které lze tiskovou konferenci očekávat 7. či 8. dubna.

Vakcína byla schválena koncem ledna

Vakcínu, kterou vyvinula švédsko-britská firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, schválila pro nouzové použití k očkování proti covidu-19 Evropská komise na základě doporučení EMA 29. ledna.

V polovině března zhruba polovina zemí EU pozastavila očkování touto vakcínou (nebo některou její šarží) kvůli podezřelým ojedinělým úmrtím po očkování na následky krevních sraženin.

Česko počká na rozhodnutí agentury

Většina zemí očkování opět obnovila poté, co 18. března EMA uvedla, že vakcína firmy AstraZeneca je bezpečná a její používání nezvyšuje riziko vzniku krevních sraženin. Některé země ale nakonec omezily očkování touto látkou pro některé věkové kategorie, například Nizozemsko a Německo ji používají jen pro osoby starší 60 let.

Vakcínou AstraZeneky se očkuje i v Česku, které používání tohoto přípravku nepozastavilo ani neomezilo. Český lékový ústav v úterý uvedl, že s doporučením počká na rozhodnutí EMA. Podle ústavu zatím nejsou k dispozici data, která by ukazovala, že je očkování touto vakcínou nutné přerušit. Na oficiální závěry chce počkat i české ministerstvo zdravotnictví.

Přínos převažuje nad riziky, uvádí zdravotnická organizace

Světová zdravotnická organizace (WHO) neočekává, že vzniknou důvody k tomu, aby měnila své stanovisko k vakcíně proti covidu-19 od společnosti AstraZeneca. Přínos tohoto preparátu podle organizace převažuje nad riziky. V úterý to podle agentury Reuters řekl Rogerio Gaspar, ředitel odboru regulace a prekvalifikace WHO.

Gaspar řekl, že ve světle zpráv o vzniku krevních sraženin u lidí, kteří tuto vakcínu dostali, studuje WHO dostupná data. Nejnovější posudek podle něho bude mít organizace hotový ve středu nebo ve čtvrtek. Nemyslí si však, že by WHO měnila stanovisko, že přínosy očkování AstraZenekou převažují nad riziky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...