Špičky USA se naposledy rozloučily s McCainem. Trump chyběl

V katedrále sv. Petra a Pavla ve Washingtonu se uskutečnilo poslední veřejné rozloučení s jedním z nejvýraznějších amerických politiků, senátorem Johnem McCainem. Proslovy přednesli bývalí prezidenti, chyběla naopak současná hlava státu Donald Trump. Jeho účast si podle stanice CNN nepřál samotný McCain. Senátor zemřel ve věku 81 let po dlouhé bitvě s rakovinou mozku.

Projevy na pohřbu přednesli George W. Bush, který McCaina porazil v roce 2000 v republikánských primárkách, i Barack Obama, který nad ním o osm let později zvítězil jako zástupce Demokratické strany v samotných volbách.

Účast vrcholných politiků z obou hlavních amerických politických stran měla symbolizovat americkou jednotu v době silného rozdělení společnosti.

Promluvil i jeden z hlavních architektů americké zahraniční politiky a bývalý ministr zahraničí Henry Kissinger. Rakev symbolicky nesly významné osobnosti včetně Obamova viceprezidenta Joe Bidena, který přednesl emotivní projev při čtvrteční tryzně v McCainově domovské Arizoně.

Ceremoniálu se účastnily i další špičky americké politiky a veřejného života. Donald Trump však chyběl. McCain ho často kritizoval a podle televizní stanice CNN sám před smrtí řekl, že si jeho účast nepřeje. Pozvání nedostala ani bývalá aljašská guvernérka za republikány Sarah Palinová, která s McCainem kandidovala v roce 2008 na post viceprezidentky.

Soukromý pohřeb se uskuteční v neděli na hřbitově v Annapolisu ve státě Maryland. Na své přání spočine McCain v hrobě vedle svého spolužáka z námořní akademie a celoživotního přítele Chucka Larsona.

Chápal potřebu shody v klíčových tématech

McCain byl znám svou přímočarostí a zásadovostí. Přestože vždy zastával republikánský konzervativní světonázor, neváhal v klíčových otázkách spolupracovat s demokraty. „Pravidelně překračoval stranické hranice, protože věděl, že to je jediná cesta, jek vyřešit problémy lidí této země,“ řekl na ceremonii dlouholetý bývalý demokratický senátor a McCainův přítel Joe Lieberman. McCain podle něj chápal, že komplexní problémy jako třeba zdravotní péče je třeba řešit v celonárodní shodě.

Slavným se stal jeden moment během debaty s Obamou při prezidentské kampani. Když jedna divačka začala lhát o Obamově původu, vzal jí mikrofon, zastal se svého soupeře a uvedl věci na pravou míru.

Nahrávám video

Snažil se nalézt dohodu s Demokraty na imigrační politice. Navrhoval, aby byla zabezpečena hranice Spojených států, ale aby zároveň mohli ilegální přistěhovalci získat občanství. Rozhodně odmítal Trumpův návrh na stavbu hraniční zdi. „Oslabujeme naši velikost, když se schováváme za zdmi, místo abychom je strhli, když pochybujeme o síle našich ideálů, než abychom jim důvěřovali jako hnací síle ke změnám, kterou vždy byly,“ zamyslel se McCain v dopise na rozloučenou.

Barack Obama připomněl odpor McCaina vůči politickému nadbíhání rasistům, za což je Trump z levicových řad kritizován. „John chápal, že naše země je skvělá díky tomu, že naše občanství není založeno na pokrevní linii. Nikoliv na tom, jak vypadáme, jaká máme příjmení, odkud pocházejí naši rodiče nebo kdy přišli. Ale na věrnosti společnému přesvědčení, že všichni jsme si rovni,“ řekl bývalý prezident. Připomněl také, že McCain byl na rozdíl od současného prezidenta zastáncem svobodného a nezávislého tisku jako záruky demokracie.

Bojovník za svobodu a důstojnost

Do Trumpa se zesnulý senátor opřel naposledy po jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, na němž Trump zpochybnil informace vlastních tajných služeb a naznačil, že více věří ruskému prezidentovi. McCain toto vystoupení označil za „jedno z nejostudnějších vystoupení amerického prezidenta v nedávné době.“

Podle Liebermana byl McCain rozhodným zastáncem svobody a demokracie a nelítostným kritikem autoritářů a diktátorů. „Když jsme jeli do země, která nebyla plně svobodná, John trval na tom, že se musíme setkat s tamními obhájci lidských práv a nejen s představiteli vlády,“ vzpomínal jeho přítel a bývalý senátor Lieberman. 

Kissinger zdůraznil, že McCain vždy dával naději utlačovaným a byl neúnavným bojovníkem za svobodu a důstojnost. „Disidenti na mnoha místech od Ruska přes Severní Koreu až po Čínu věděli, že je na jejich straně,“ dodal Bush.

Také Barack Obama ocenil jeho trvání na ideálech svobody: „John chápal, že jsme nezískali bezpečnost a vliv díky vojenské moci, bohatství a schopnosti donutit ostatní k našemu přesvědčení, ale díky umění inspirovat ostatní. Díky věrnosti sadě univerzálních hodnot, jakými jsou vláda práva, dodržování lidských práv a trvání na zaručení důstojnosti každé lidské bytosti.“

McCainovy vlastnosti vyzdvihují i čeští experti. „Já bych určitě zdůraznil jeho charakter. Myslím si, že to byl člověk, který ztělesňoval odvahu, integritu a americké vlastenectví v tom nejlepším slova smyslu,“ prohlásil v pátečních Událostech, komentářích politolog Jiří Pehe z New York University.

„Já myslím, že John McCain byl jeden z těch politiků, kteří by určitě mohli být americkými prezidenty, ale souhrou dějinných okolností se jimi nikdy nestali. I to loučení ve Spojených státech je skoro prezidentské,“ poznamenal ve stejném pořadu politolog Petr Sokol (ODS) z CEVRO Institutu. 

Nahrávám video

Dlouhá nemoc

McCain více než rok bojoval s glioblastomem, který je označován za nejagresivnější typ mozkových nádorů. Pacienti s touto diagnózou umírají v průměru do tří měsíců, a pokud jsou optimálně léčeni, pak v průměru za jeden rok.

Lékaři McCainovi objevili nádor loni v červenci, když podstoupil chirurgické odstranění krevní sraženiny nad levým okem. V pátek s odvoláním na politikovu rodinu list The New York Times informoval, že se McCain rozhodl léčbu ukončit.

Ve středu by politik oslavil 82. narozeniny. McCain byl synem a vnukem námořních admirálů. Jako pilot se účastnil vietnamské války, v říjnu 1967 byl ale sestřelen, zajat a v zajetí strávil následujících pět a půl roku. Ve vězení byl i mučen. Nabídky na propuštění však odmítal, protože jako syna vysokého důstojníka jej chtěli Vietnamci využít k propagandě.

V roce 1982 byl McCain zvolen do Sněmovny reprezentantů a o čtyři roky později do Senátu USA. Ve většině politických záležitostí zastával konzervativní přístup. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v Bangkoku, píše AP

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v thajské metropoli Bangkoku. Podle premiéra Anutina Čánvirakuna několik dalších lidí převezli záchranáři do nemocnice, městská správa následně sdělila, že zraněných je 63 lidí. Stav 22 zraněných je prý kritický. Podle některých místních médií se řada lidí stále pohřešuje, uvedla stanice BBC News. Městská správa nicméně bilanci považuje za konečnou. Příčina požáru zatím není jasná. Češi podle ministerstva zahraničí mezi oběťmi nejsou.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Americká armáda útočila na íránské vojenské cíle, Írán hlásí odvetné údery

Americká armáda oznámila další salvu úderů proti Íránu. Velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM v pondělí ráno oznámilo, že armáda už poslední vlnu úderů dokončila, přičemž zasáhla íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radarové systémy, raketové a dronové kapacity a malé čluny. Íránská státní média útoky potvrdila a hlásí nejméně jednoho mrtvého. Íránské revoluční gardy hlásí odvetné údery na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.
00:47Aktualizovánopřed 56 mminutami

Zemřel vlivný republikánský senátor Lindsey Graham

Zemřel americký senátor Lindsey Graham, uvedla agentura Reuters s odkazem na politikovu kancelář. Jednasedmdesátiletý republikán patřil k nejvlivnějším členům Kongresu, a to hlavně v zahraniční politice. V posledních letech podporoval Ukrajinu a její boj proti ruské agresi. Americký prezident Donald Trump označil Grahama za jednoho z nejlepších zákonodárců a skutečného amerického vlastence. Bude hodně chybět, dodal. Grahama ocenili rovněž izraelští a evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA rozporují tvrzení Teheránu o uzavření Hormuzu. Írán čelil dalším útokům

Íránské revoluční gardy v noci na neděli SELČ oznámily uzavření Hormuzského průlivu až do odvolání. Stalo se tak poté, co střílely na loď plující „nepovolenou trasou“, informovala média. Vláda i armáda Spojených států tvrzení o uzavření úžiny rozporují. Krátce po úderu na loď plavící se Hormuzským průlivem oznámilo velitelství amerických sil v oblasti další vlnu útoků proti Íránu. Teherán v odvetě za americké nálety odpálil rakety a drony proti svým sousedům v Perském zálivu. Írán následně informoval, že čelil další vlně útoků.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 13 hhodinami

Rusové útočili na Charkov, Cherson a Kryvyj Rih, ukrajinské drony na rafinerii

Při ruských útocích na ukrajinskou Dněpropetrovskou oblast zahynuli podle místních úřadů tři lidé, v Chersonu jeden. Ruské úřady hovoří o čtyřech mrtvých v okupované části ukrajinské Záporožské oblasti a jednom v ruské Samarské oblasti, kde ukrajinské drony dle zpráv z médií a sociálních sítí opět zasáhly rafinerii ve městě Syzraň. Nejméně dva zraněné včetně šestnáctileté dívky si vyžádal nálet ruských dronů na Charkov, oznámil šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ve Francii odstavili ve vedrech tři jaderné reaktory, u dalších snížili výkon

Vysoké teploty mají ve Francii dopad i na výrobu elektřiny. Francouzská společnost EDF podle médií oznámila, že kvůli meteorologickým podmínkám nechala odstavit tři reaktory jaderných elektráren. U dalších osmi pak nechala snížit výkon. Podobná situace nastala již v minulých letech. Francie nyní čelí třetí vlně veder od začátku roku.
před 15 hhodinami

Zelenskyj avizoval změny ve vládě, premiérce nabídl novou roli

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil změnu politické strategie země a avizoval změny ve vládě. Premiérce Juliji Svyrydenkové na síti X poděkoval za práci a uvedl, že jí nabídl možnost vést novou oblast vztahů s klíčovým partnerem. Více podrobností k její případné nové roli neposkytl. Agentura Reuters nebo portál RBK-Ukrajina si jeho slova vyložily jako návrh nebo rozhodnutí ministerskou předsedkyni odvolat. Média spekulují o kandidátech, kteří by ji mohli nahradit.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.