V katedrále sv. Petra a Pavla ve Washingtonu se uskutečnilo poslední veřejné rozloučení s jedním z nejvýraznějších amerických politiků, senátorem Johnem McCainem. Proslovy přednesli bývalí prezidenti, chyběla naopak současná hlava státu Donald Trump. Jeho účast si podle stanice CNN nepřál samotný McCain. Senátor zemřel ve věku 81 let po dlouhé bitvě s rakovinou mozku.
Projevy na pohřbu přednesli George W. Bush, který McCaina porazil v roce 2000 v republikánských primárkách, i Barack Obama, který nad ním o osm let později zvítězil jako zástupce Demokratické strany v samotných volbách.
Účast vrcholných politiků z obou hlavních amerických politických stran měla symbolizovat americkou jednotu v době silného rozdělení společnosti.
Promluvil i jeden z hlavních architektů americké zahraniční politiky a bývalý ministr zahraničí Henry Kissinger. Rakev symbolicky nesly významné osobnosti včetně Obamova viceprezidenta Joe Bidena, který přednesl emotivní projev při čtvrteční tryzně v McCainově domovské Arizoně.
Ceremoniálu se účastnily i další špičky americké politiky a veřejného života. Donald Trump však chyběl. McCain ho často kritizoval a podle televizní stanice CNN sám před smrtí řekl, že si jeho účast nepřeje. Pozvání nedostala ani bývalá aljašská guvernérka za republikány Sarah Palinová, která s McCainem kandidovala v roce 2008 na post viceprezidentky.
Soukromý pohřeb se uskuteční v neděli na hřbitově v Annapolisu ve státě Maryland. Na své přání spočine McCain v hrobě vedle svého spolužáka z námořní akademie a celoživotního přítele Chucka Larsona.
Chápal potřebu shody v klíčových tématech
McCain byl znám svou přímočarostí a zásadovostí. Přestože vždy zastával republikánský konzervativní světonázor, neváhal v klíčových otázkách spolupracovat s demokraty. „Pravidelně překračoval stranické hranice, protože věděl, že to je jediná cesta, jek vyřešit problémy lidí této země,“ řekl na ceremonii dlouholetý bývalý demokratický senátor a McCainův přítel Joe Lieberman. McCain podle něj chápal, že komplexní problémy jako třeba zdravotní péče je třeba řešit v celonárodní shodě.
Slavným se stal jeden moment během debaty s Obamou při prezidentské kampani. Když jedna divačka začala lhát o Obamově původu, vzal jí mikrofon, zastal se svého soupeře a uvedl věci na pravou míru.
Snažil se nalézt dohodu s Demokraty na imigrační politice. Navrhoval, aby byla zabezpečena hranice Spojených států, ale aby zároveň mohli ilegální přistěhovalci získat občanství. Rozhodně odmítal Trumpův návrh na stavbu hraniční zdi. „Oslabujeme naši velikost, když se schováváme za zdmi, místo abychom je strhli, když pochybujeme o síle našich ideálů, než abychom jim důvěřovali jako hnací síle ke změnám, kterou vždy byly,“ zamyslel se McCain v dopise na rozloučenou.
Barack Obama připomněl odpor McCaina vůči politickému nadbíhání rasistům, za což je Trump z levicových řad kritizován. „John chápal, že naše země je skvělá díky tomu, že naše občanství není založeno na pokrevní linii. Nikoliv na tom, jak vypadáme, jaká máme příjmení, odkud pocházejí naši rodiče nebo kdy přišli. Ale na věrnosti společnému přesvědčení, že všichni jsme si rovni,“ řekl bývalý prezident. Připomněl také, že McCain byl na rozdíl od současného prezidenta zastáncem svobodného a nezávislého tisku jako záruky demokracie.
Bojovník za svobodu a důstojnost
Do Trumpa se zesnulý senátor opřel naposledy po jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, na němž Trump zpochybnil informace vlastních tajných služeb a naznačil, že více věří ruskému prezidentovi. McCain toto vystoupení označil za „jedno z nejostudnějších vystoupení amerického prezidenta v nedávné době.“
Podle Liebermana byl McCain rozhodným zastáncem svobody a demokracie a nelítostným kritikem autoritářů a diktátorů. „Když jsme jeli do země, která nebyla plně svobodná, John trval na tom, že se musíme setkat s tamními obhájci lidských práv a nejen s představiteli vlády,“ vzpomínal jeho přítel a bývalý senátor Lieberman.
Kissinger zdůraznil, že McCain vždy dával naději utlačovaným a byl neúnavným bojovníkem za svobodu a důstojnost. „Disidenti na mnoha místech od Ruska přes Severní Koreu až po Čínu věděli, že je na jejich straně,“ dodal Bush.
Také Barack Obama ocenil jeho trvání na ideálech svobody: „John chápal, že jsme nezískali bezpečnost a vliv díky vojenské moci, bohatství a schopnosti donutit ostatní k našemu přesvědčení, ale díky umění inspirovat ostatní. Díky věrnosti sadě univerzálních hodnot, jakými jsou vláda práva, dodržování lidských práv a trvání na zaručení důstojnosti každé lidské bytosti.“
McCainovy vlastnosti vyzdvihují i čeští experti. „Já bych určitě zdůraznil jeho charakter. Myslím si, že to byl člověk, který ztělesňoval odvahu, integritu a americké vlastenectví v tom nejlepším slova smyslu,“ prohlásil v pátečních Událostech, komentářích politolog Jiří Pehe z New York University.
„Já myslím, že John McCain byl jeden z těch politiků, kteří by určitě mohli být americkými prezidenty, ale souhrou dějinných okolností se jimi nikdy nestali. I to loučení ve Spojených státech je skoro prezidentské,“ poznamenal ve stejném pořadu politolog Petr Sokol (ODS) z CEVRO Institutu.
Dlouhá nemoc
McCain více než rok bojoval s glioblastomem, který je označován za nejagresivnější typ mozkových nádorů. Pacienti s touto diagnózou umírají v průměru do tří měsíců, a pokud jsou optimálně léčeni, pak v průměru za jeden rok.
Lékaři McCainovi objevili nádor loni v červenci, když podstoupil chirurgické odstranění krevní sraženiny nad levým okem. V pátek s odvoláním na politikovu rodinu list The New York Times informoval, že se McCain rozhodl léčbu ukončit.
Ve středu by politik oslavil 82. narozeniny. McCain byl synem a vnukem námořních admirálů. Jako pilot se účastnil vietnamské války, v říjnu 1967 byl ale sestřelen, zajat a v zajetí strávil následujících pět a půl roku. Ve vězení byl i mučen. Nabídky na propuštění však odmítal, protože jako syna vysokého důstojníka jej chtěli Vietnamci využít k propagandě.
V roce 1982 byl McCain zvolen do Sněmovny reprezentantů a o čtyři roky později do Senátu USA. Ve většině politických záležitostí zastával konzervativní přístup.
