Sněmovna reprezentantů odmítla zahájit impeachment proti Trumpovi

Americká Sněmovna reprezentantů, kterou ovládají opoziční demokraté, ve středu velkou většinou odmítla zahájit proces ústavní žaloby proti prezidentovi Donaldu Trumpovi. Podle agentury Reuters demokraté tímto téma takzvaného impeachmentu de facto uložili k ledu, stranu nicméně nepřestává štěpit. Trump označil pokus zákonodárců za směšný.

Návrh na zahájení impeachmentu předložil demokratický zákonodárce za Texas Al Green, který se tak pokusil využít rostoucí kritiku Trumpa za jeho slovní útoky proti čtyřem kongresmankám s rodinnými kořeny mimo Spojené státy. Ty sněmovna v úterní rezoluci odsoudila jako rasistické. 

Kongresmanovu iniciativu ovšem podpořilo jen 95 členů sněmovny, zatímco proti se jich vyslovilo 332. Návrh odmítli všichni republikáni i většina demokratů. Jednalo se sice již o třetí hlasování o možném Trumpově sesazení, ovšem první od chvíle, kdy demokraté letos získali ve Sněmovně reprezentantů většinu.

Impeachment současného šéfa americké administrativy sice prosazuje mnoho členů liberálního křídla demokratů, předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová i většina demokratických zákonodárců však krok odmítají jako předčasný. Pravděpodobnost úspěchu pokusu o impeachment je tak v tuto chvíli nízká. V případě zahájení procesu žaloby na prezidenta sněmovnou by navíc měl totiž konečné slovo Senát, kde mají převahu Trumpovi republikáni.

Sám Trump pak označil neúspěšné hlasování o zahájení procesu impeachmentu za „nejsměšnější projekt, jehož jsem kdy byl součástí“. Dodal, že „drtivá většina proti impeachmentu“ je „koncem“ této záležitosti. Demokraty vyzval, aby se vrátili do práce.

Trump na mítinku zopakoval útoky na kongresmanky, od skandování příznivců se distancoval

Americký prezident současně i nadále pokračuje v útocích na čtveřici demokratických kongresmanek z řad menšin: Ayannu Pressleyovou, Alexandrii Ocasiovou-Cortezovou, Ilhanu Omarovou a Rashidu Tlaibovou. Navzdory kritice demokratů, že výroky na jejich adresu byly rasistické, Trump na svém mítinku věnoval političkám plných dvacet minut.

Zopakoval, že mohou z USA klidně odejít, pokud se jim nelíbí jeho politika ohledně migrace či podpory Izraele. „Mám návrh pro extremisty zahlcené nenávistí, kteří se neustále snaží rozbořit naši zemi: … Když se jim to nelíbí, ať odejdou. Ať odejdou,“ řekl Trump.

Ve chvíli, kdy hovořil o Omarové, která se narodila v Somálsku a do USA emigrovala jako dítě, začal dav Trumpových podporovatelů skandovat: „Pošlete ji zpět“.

„Moc se mi to nelíbilo,“ řekl Trump později o tomto skandování. „Řekl bych, že jsem z toho nebyl šťastný. Nesouhlasil jsem s tím. Ale opakuji, já to neřekl. A nesouhlasil jsem s tím,“ prohlásil šéf Bílého domu.

Podle agentury AP Trump řekl, že si myslel, že skandování zastavil, když řekl, že se mu to nelíbí. Videozáznam ale ukazuje, že hovořit přestal, ale své podporovatele nepokáral, poznamenala AP. Trump dodal, že by se rozhodně pokusil skandování zastavit, pokud by se to opakovalo.

Prezident svá slova pronesl na shromáždění v Severní Karolíně, která je považována za jeden z rozhodujících států pro jeho znovuzvolení v roce 2020. Podle agentury Reuters se Trump snaží prezentovat čtveřici kongresmanek jako levicové radikály a zároveň skutečnou tvář Demokratické strany, čímž hodlá získávat nerozhodnuté středové voliče.

  • Šestatřicetiletá demokratka Ilhan Omarová se loni stala jednou z prvních muslimek ve Sněmovně reprezentantů. Reprezentuje Minnesotu. Do USA přišla ze Somálska jako dítě, později získala americké občanství. Usiluje o dostupné bydlení a zdravotní péči a odpuštění studentských dluhů. Chce také zrušení Imigračního a celního úřadu. Letos v lednu prohlásila, že má chuť se smát, když američtí politici vyzdvihují Izrael jako demokracii na Blízkém východě. V únoru pak na adresu americké proizraelské politiky naznačila, že je důsledkem korupce. Za své výroky se později omluvila.
  • Devětadvacetiletá demokratka Alexandria Ocasiová-Cortezová se narodila v New Yorku, její rodina pochází z Portorika. V dolní komoře reprezentuje New York, stala se vůbec nejmladší kongresmankou. Mimo jiné chce zdravotní pojištění a školy zadarmo pro všechny, stejně jako vysoké zdanění bohatých. Prosazuje také zrušení Imigračního a celního úřadu a bojuje za práva původních obyvatel. Mimo jiné prohlásila, že USA provozují na jižní hranici s Mexikem „koncentrační tábory“. „Tahle krize je o tom, jestli Amerika zůstane Amerikou, pokud jde o její principy a hodnoty, nebo jestli tu vznikne autoritářský a fašistický prezidentský systém,“ uvedla. 
  • Dvaačtyřicetiletá demokratka Rashida Tlaibová je nejstarší ze čtrnácti dětí. Narodila se na palestinském území. Stala se jednou z prvních dvou muslimských žen zvolených do Kongresu, kde zastupuje Michigan. Ostře kritizovala izraelskou vládu, vyzvala k ukončení pomoci USA Izraeli. „Nepotřebujeme nové zákony. Potřebujeme morálku,“ vybízí například na svém Twitteru. 
  • Pětačtyřicetiletá demokratka Ayanna Pressleyová byla první Afroameričankou zvolenou do Kongresu za Massachusetts. „Ukončete nelidské zacházení s dětmi“, vyzývá. „Děti dnes zůstávají v klecích, rodiny jsou odděleny a muži a ženy jsou nuceni být v přeplněných celách.“ Reagovala také na Trumpovy tweety výzvou k veřejnosti, aby se zaměřila na důležité politické otázky, jako je „zajistit, že lidé nemají jen zdravotní pojištění, ale zdravotní péči“.
  • Zdroje: ČTK, Wikipedie, CBS, Twitter

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 3 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 3 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 3 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled