Polské politické čistky se netýkají jen ústavního soudu či kontrarozvědky. Dostalo se i na státem dotovaná média, objevují se i náznaky cenzury v oblasti kultury. To vše pod hlavičkou smrti bývalého prezidenta Jaroslawa Kazcyńského při pádu vládního letounu v ruském Smolensku. Pro Brusel, který si zvykl na demokratické, otevřené a proevropské Polsko, je to podle jeho zástupců nemilé překvapení.
Už pět let se tu lidé scházejí každý desátý den v měsíci. Před prezidentským palácem ve Varšavě si připomínají smrt Lecha Kaczyńského celé vládní delegace.
S novou pravicovou vládou, v jejímž pozadí stojí dvojče zesnulého prezidenta Jaroslaw, dostává pět let stará národní tragédie u Smolensku stále osobnější nádech. Strana Právo a spravedlnost se k havárii vládního speciálu staví od začátku radikálně. Neštěstí rezonovalo v její volební kampani.
Nový ministr obrany stál v roce 2010 v čele parlamentní skupiny, která měla nehodu vyšetřit –a podle jeho teorie nešlo o náhodu. Za nedostatečné a stále nejasné vyšetřování tragédie viní nový kabinet především bývalou vládu Donalda Tuska. Vinu za samotnou tragédii pak připisuje Rusku.
Podle polské opozice nová vláda smolenskou tragédii zneužívá. Hraje na city veřejnosti, aby odvedla pozornost od svých kontroverzních kroků.
Za necelý měsíc vláda Beaty Szydlové provedla už řadu změn, které znervóznily Brusel. Polskem se příští týden bude mimořádně zabývat Evropský parlament. Nová, euroskeptická Varšava, by se pro Unii mohla stát dalším potížistou. Ve střední Evropě přitom už jednoho má.
