Skupina venezuelských vojáků se neúspěšně vzbouřila proti vládě

Venezuelská vláda dnes potlačila rebelii v kasárnách na severu země, kde skupina vojáků a civilistů pod vedením bývalého kapitána vyhlásila rebelii proti vládě prezidenta Nicoláse Madura. Zemřel při tom nejméně jeden člověk, podle opozičního deníku El Nacional jsou oběti nejméně dvě.

Ke kasárnám na předměstí třetího největšího města země Valencie vyšly protestovat desítky lidí, které vláda rozehnala. „Vyhlašujeme legitimní rebelii a stojíme při statečném lidu Venezuely, neuznáváme vražednou tyranii Nicoláse Madura,“ uvedl během dne kapitán Juan Caguaripano v prohlášení na videu zveřejněném na sociálních sítích.

Se skupinou asi dvaceti ozbrojených vojáků za zády dodal, že cílem jejich vzpoury je obnovení ústavního pořádku, aby byla země zachráněna před totální destrukcí.

Místopředseda vládní socialistické strany Diosdado Cabello po zveřejnění videa oznámil, že ve Valencii došlo k „teroristickému útoku“ na kasárna. Posléze uvedl, že vzpoura „teroristů“ v Naguanagua, která tvoří s Valencií městskou aglomeraci, byla potlačena. Úřady později oznámily, že zemřel jeden člověk a druhý byl vážně zraněn. Neuvedly, zda šlo o vojáky či civilisty.

Při zásahu proti rebelii bylo zatčeno sedm lidí, několika se podařilo uprchnout. Podle venezuelských úřadů byly z kasáren ukradeny zbraně. Deník El Nacional informoval, že na silnicích do Caracasu policie zastavuje a kontroluje auta a že v metropoli jsou také kontrolovány vojenské posádky.

Rebelující kapitán chtěl v roce 2014 svrhnout Madura

Podle španělského listu El País je na kapitána Caguaripana od roku 2014 vydán zatykač kvůli účasti na plánu svrhnout prezidenta Madura. Za tento plán, zvaný Modrý převrat, byli už odsouzeni tři generálové venezuelského letectva.

Vzpoura jednotky ve městě Naguanagua poblíž Valencie, která leží na severu země ve státě Carabobo, přichází den poté, co nové Ústavodárné shromáždění odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou, kritizující vládu prezidenta Madura. Toto shromáždění vzešlo z voleb, které bojkotovala opozice a které jako nedemokratické a neústavní označila řada států, včetně USA.

Ortegová označila krok Ústavodárného shromáždění za převrat a odmítla svůj úřad opustit. Prokurátorka dříve patřila k zastáncům vlády, ale v posledních měsících kritizovala Madurův režim za řadu nedemokratických kroků.

Nahrávám video
Odvolání Ortegové ještě zvýšilo napětí ve Venezuele
Zdroj: ČT24

Opoziční předák López je znovu v domácím vězení

Leopoldo López
Zdroj: Andres Martinez Casares/Reuters

Venezuelské úřady vrátily během víkendu zpátky do domácího vězení Leopolda Lópeze, kterého tajná služba v úterý odvedla z jeho domu do vojenské věznice

López byl zadržen poté, co vyzýval k demonstracím proti prezidentu Madurovi v souvislosti s volbou Ústavodárného shromáždění. Porušil tím podle soudu podmínky domácího vězení.

Zadržení Lópeze vyvolalo mezinárodní nesouhlas. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Maduro je osobně odpovědný za zdraví a bezpečnost disidenta, kterému někteří přezdívají „latinskoamerický Mandela“.

Lópeze předloni odsoudili ke 13 letům vězení za údajné podněcování k násilí a protivládní spiknutí kvůli demonstracím z roku 2014. Trest si odpykával ve vojenské věznici, z níž byl ze zdravotních důvodů 8. července propuštěn do domácího vězení

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16AktualizovánoPrávě teď

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...