Venezuelské Ústavodárné shromáždění odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou, která je jednou z hlavních odpůrkyň režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Už ráno několik desítek vojáků obsadilo budovu generální prokuratury a bránilo zaměstnancům ve vstupu. Ortegová přitom vše označila za převrat a porušení ústavy. Opustit svou funkci prý odmítá.
Právnička dříve patřila k zastáncům socialistické vlády, v posledních měsících ji ale kritizovala za řadu neústavních kroků. Ústavě odporuje podle ní i způsob vzniku nového orgánu, který ji odvolal.
Opozice už dříve vyjadřovala obavy, že nový orgán pomůže současnému prezidentovi k upevnění autoritářské vlády, a proto volby do Ústavodárného shromáždění bojkotovala.
Varovala také, že jedním z prvních kroků nového shromáždění bude odvolání Ortegové. Panují obavy, že dalším bude rozpuštění parlamentu, v němž má od loňska většinu právě opozice a jehož práci už přes rok blokuje prezidentovi nakloněný nejvyšší soud.
Ortegové už v červnu nejvyšší soud zmrazil účty a zakázal jí opustit zemi. Učinil tak poté, co ho prokurátorka kritizovala za řadu kroků. Ústavě odporuje podle ní i jmenování členů tohoto soudu, které do něj dosadil ještě předchozí parlament v prosinci 2015 na mimořádném zasedání. Tehdy už totiž bylo jasné, že v novém parlamentu Madurovi socialisté ztratí po více než 15 letech většinu.
Prezident Maduro Ortegovou mnohokrát kritizoval. Naposledy v pátek ji obvinil, že je komplicem „ozbrojeného povstání“ a že už měla obvinit lídry opozice z podněcování násilí. Tím myslel protivládní demonstrace, jimiž Venezualané od dubna protestují téměř každodenně proti autoritářské vládě, kterou činí zodpovědnou z politické i ekonomické krize v zemi.
Maduro v pátek rovněž uvedl, že Ústavodárné shromáždění už dnes hodlá ustavit „komisi pravdy a spravedlnosti“, která bude soudit lídry opozice za protivládní protesty. Střety demonstrantů s policií, která od dubna demonstrace brutálně potlačuje, si vyžádaly už přes 120 obětí, většina z nich podlehla střelným zraněním.
Kvůli vytvoření alternativního parlamentu uvalily na Venezuelu sankce Spojené státy, hlasitě protestují také Španělsko, Argentina či Brazílie. Obnovení demokracie v zemi požadují i země skupiny Mercosur, které Venezuele pozastavily členství v této organizaci.
