Slavná Jantarová komnata z Petrohradu, jejíž osud je od konce druhé světové války neznámý, je prý ukryta ve sklepeních zámku v severočeském Frýdlantu. Jsou o tom skálopevně přesvědčeni Erich Stenz a Georg Mederer z Bavorska, kteří po nástěnné výzdobě několik let pátrají. Podle stanice Bayerischer Rundfunk brání dalšímu výzkumu české úřady.
Podle Miloše Kadlece, ředitele Územní památkové správy na Sychrově, pod kterou frýdlantský zámek spadá, to není poprvé, co se něco takového říká. „Jantarovou komnatu hledal už v 90. letech minulého století pan Mužík na sychrovském zámku,“ řekl Kadlec České tiskové kanceláři. „A tuhle historku jsem už slyšel v roce 2011. Akorát že ten objekt nebyl přímo identifikován. Už se to prošetřovalo na nejrůznějších úrovních.“ I na Frýdlantu podle Kadlece pod dohledem archeoložky Němci již průzkumy dělali, a sami uznali, že tam nic není.
Stenz, který kdysi pracoval pro Spolkovou zpravodajskou službu (BND), se odvolává na svědectví jisté ženy, která byla na zámku jako kuchařka. Ta údajně viděla, jak vojenská kolona přivezla bedny se šperky, zlatem a obrazy a jak vojáci náklad ukryli ve sklepení. Stenz tvrdí, že se ženou, která již zemřela, osobně hovořil.
„Výpověď této ženy je pro mě absolutně důvěryhodná,“ řekl Stenz. Proto spolu s Medererem přijel do Frýdlantu, kde se vydávali za turisty. Při prohlídce zámku se od průvodce vzdálili, aby si prohlédli katakomby. Zde objevili zvláštní zeď, která podle nich byla postavena dodatečně a za kterou poklad může být.
„Ty bedny, které tam ta paní kuchařka viděla vozit, tak ty se tam opravdu někdy před koncem války vozily, ale byly v nich knihy berlínské knihovny, které byly vzápětí ještě v roce 1945 do Berlína vráceny,“ řekl k tomu Kadlec.
Stenz se podle svých slov později dozvěděl o jisté depeši synovce zámeckého pána s velmi zajímavým obsahem. Za radiogramem stál údajně Hitlerův osobní tajemník Martin Bormann, který prý přikázal Jantarovou komnatu převézt na území Čech; to dokládá také údajný Bormannův notový zápis, kde je skrze šifru přesně uvedeno místo uložení pokladu. Stenz tvrdí, že tu jsou různé jasné indicie, kde se má kopat a kde je třeba být opatrný, protože by místo mohlo být zaminované.
Bavoři se do Frýdlantu vydali znovu, aby v bádání pokračovali. Podle svých slov však narazili na odpor kastelánky a také Národního památkového ústavu (NPÚ), který zámek spravuje. Dvojice požádala o nahlédnutí do konkrétních plánů stavby, ale šéf NPÚ je prý odmítl. Stenz je přesvědčen, že české úřady a vláda se obávají skandálu, který by s nálezem souvisel. „My nikomu nebudeme dávat půdorysy takových objektů už z bezpečnostních důvodů,“ řekl Kadlec.
Experti cenu Jantarové komnaty odhadují na 14 miliard korun.
Jantarovou komnatu v roce 1716 daroval ruskému caru Petru I. pruský panovník Bedřich Vilém. Téměř 200 let byla v Kateřinském paláci v Carském Selu u Petrohradu. V roce 1941 ji Němci demontovali a převezli do Královce (dnešního Kaliningradu), kde byla do jara 1945 uložena v místním zámku. Zámek byl během britských náletů a útoku Rudé armády zničen. Od konce války hledači pokladů po komnatě neúspěšně pátrají, a to například v Krušných horách, na Šumavě či v Rakousku. Podle některých teorií komnatu zničila sovětská vojska při dobývání Kaliningradu, podle jiných jsou skvosty stále zasypány v ruinách sklepení tamního zámku. Jantarovou komnatu, respektive její přesnou kopii, mohou turisté vidět od roku 2003 v Petrohradu.
