Pokud spolková vláda nezmění svou politiku v uprchlické krizi, může to vést k odvolání kancléřky Angely Merkelové. Deníku Augsburger Allgemeine to řekl bavorský premiér Horst Seehofer, podle něhož však zatím situace do takového bodu nedospěla. Bavorská zemská vláda poslala do Berlína oficiální výzvu k zajištění bezpečnosti hranic. Pokud spolková vláda požadavek odmítne, chce se Mnichov obrátit na ústavní soud.
„Ten okamžik ještě nenadešel, ale přijde, pokud se brzy něco nezmění,“ upozornil Seehofer na možné vyslovení nedůvěry spolkové vládě.
- Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) tvoří spolkový kabinet společně s kancléřčinou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). CDU i SPD však i bez Seehoferovy strany mají nadpoloviční většinu poslanců ve Spolkovém sněmu.
CSU už dlouho usiluje o razantní omezení počtu přicházejících běženců a dopis spolkové vládě je jen další eskalací napětí uvnitř koalice. „Pokud nestanovíme horní hranici pro počet uprchlíků, bude to mít dramatické dopady na naši schopnost integrovat je, na zajištění státních výdajů, na bezpečnost v zemi, na funkčnost státní správy,“ upozornil Seehofer.
Expert CDU pro zahraniční politiku Norbert Röttgen s písemnou výzvou bavorské vlády nesouhlasí. „Jsem pro přímou komunikaci, kterou přece průběžně vedeme. Není tedy žádný důvod pro sepsání takového dopisu,“ řekl Röttgen ve vysílání ARD. Zároveň varoval, že zabezpečování hranic jednotlivými státy povede k „okamžitému dominovému efektu“.
Otevření hranic bylo v rozporu s ústavou
Někdejší ústavní soudce Udo di Fabio v právním posudku vypracovaném pro mnichovskou vládu konstatoval, že bavorská žaloba by měla naději na úspěch, neboť zářijové otevření hranice bylo v rozporu s německou ústavou.
Seehofer také vyjádřil obavy, že uprchlická krize může způsobit neúspěch konzervativní unie CDU/CSU v parlamentních volbách v příštím roce. Podle posledních průzkumů sice konzervativci zůstávají s velkým náskokem nejsilnějším politickým uskupením v zemi, proti volbám v roce 2013 ale ztratili téměř čtvrtinu z tehdejších 41,5 procenta voličů.
Severní Porýní se bouří proti přerozdělování běženců
Vedle Bavorska se kvůli uprchlické krizi ozvalo i Severní Porýní-Vestfálsko. Podle zemského ministra vnitra Ralfa Jägera se musí jeho země starat o příliš velké množství uprchlíků ze severní Afriky, kteří mají jen mizivou šanci na azyl a často se dopouštějí trestných činů.
Podle Jägera v současnosti přiděluje Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky do nejlidnatější spolkové země 80 procent všech marockých a 50 procent alžírských žadatelů o azyl. Většina z nich jsou podle ministra svobodní mladí muži a policie je považuje za problémové. Jäger připomněl, že podle předběžných výsledků vyšetřování tvořili právě muži alžírského a marockého původu většinu podezřelých ze silvestrovských sexuálních a loupežných útoků v německých městech.
Ministr také vyjádřil přesvědčení, že velká část uprchlíků ze severní Afriky pouze zneužívá evropský sociální systém. Podle něj tito lidé žádají postupně o azyl v jednotlivých evropských zemích a žijí ze sociálních dávek. V na ně přitom mají nárok po dobu trvání azylového řízení, která průměrně činí 15 měsíců, a to i když je šance lidí z tohoto regionu na získání azylu jen minimální.
Jäger rovněž upozornil, že v souvislosti s uprchlickou krizí přibývá i násilí ze strany krajní pravice. Přes 200 ubytoven pro uprchlíky se loni stalo terčem útoku, u dvou třetin případů policie dospěla k závěru, že pachatelé byli pravicoví extremisté. V roce 2014 přitom bylo útoků na ubytovny v nejlidnatější spolkové zemi jen 25.
Vídeň zpřísňuje zákony: Azyl jen na tři roky a pak přezkum
Rakouská vláda schválila návrh přísnějšího azylového zákona. Azyl má být uprchlíkům napříště poskytován jen na určitou dobu tří let a po jejich uplynutí mají být důvody ochrany přezkoumány. Rakouský parlament by měl o novele hlasovat v dubnu a zákon má platit zpětně od loňského 15. listopadu.
V Německu, kam migranti nejčastěji míří, už obdobná pravidla platí. Úspěšný žadatel o azyl tam má nárok na tříleté povolení k pobytu. Po této době může uprchlík získat časově neomezený pobyt, pokud bude mít nadále na azyl nárok.
Dosud Rakousko osobám s právem na azyl udělovalo právo na pobyt v zásadě natrvalo. To by nyní po uplynutí lhůty mělo automaticky vypršet. Případné prodloužení práva na azyl bude záviset na situaci v domovském státě žadatele.
Rakousko minulý týden oznámilo, že letos přijme už jen 37 500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127 500. Země je přitom spolu s Německem a Švédskem hlavní cílovou zemí migrantů putujících po takzvané balkánské stezce. Loni přijala Vídeň 90 000 žádostí o azyl.
