Rusko v Radě bezpečnosti OSN podle očekávání vetovalo návrh vytvořit mezinárodní tribunál pro vyšetřování loňské katastrofy malajsijského letadla nad Donbasem. Nezabránila tomu ani snaha nizozemského premiéra Marka Rutteho, který přesvědčoval po telefonu šéfa Kremlu, aby tribunál pro vyšetřování tragédie letu MH17 posvětil. Vladimir Putin ale dal předem najevo, že Rusko právo veta použije.
Ruský zástupce v radě Vitalij Čurkin byl jediný, kdo se postavil proti. Jedenáct členů RB OSN návrh podpořilo, Čína, Angola a Venezuela se hlasování zdržely. Rusko má jako stálý člen Rady bezpečnosti v nejvyšším orgánu OSN právo veta, a tak návrh, který předložila Malajsie, neprošel. Podporovala jej mimo jiné Ukrajina a právě Nizozemsko, z něhož pocházelo 198 z 298 obětí.
Zástupce Moskvy při OSN už v úterý potvrdil, že Rusko hodlá návrh vetovat. Zřízení tribunálu by podle Kremlu bylo „bezúčelné“, protože Rusko má ještě hodně nevyjasněných otázek ohledně nizozemského vyšetřování tragédie. Podle Moskvy by se navíc změnil jen v další arénu protiruských útoků.
Rusko už dříve předložilo vlastní návrh rezoluce, který se o vytvoření tribunálu nezmiňuje. Vyzývá k potrestání viníků a pověřuje generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, aby během dvou týdnů informoval Radu bezpečnosti „o krocích, které by rozšířily roli OSN při vyšetřování“. Šéf OSN by rovněž měl jmenovat zvláštního zmocněnce pro vyšetřování incidentu. Západní státy ale ruský návrh odmítly.
Mezinárodní tým vyšetřovatelů vedený Nizozemci zveřejnil loni v září předběžnou zprávu, v níž se píše, že se letadlo rozlomilo po zasažení „vnějšími objekty“. O sestřelení nebo viníkovi v ní ale nepadlo ani slovo. Konečná zpráva by měla spatřit světlo světa v říjnu. Podle zdrojů CNN z návrhu vyplývá, že letoun sestřelili proruští separatisté.
My to nebyli, tvrdí svorně Moskva i povstalci
Proruští rebelové a Moskva tvrdí, že s tragédií nemají nic společného a svalují vinu na ukrajinskou stranu. Podle původní ruské teorie měla dopravní letoun zasáhnout raketa vypálená z ukrajinského bojového letounu, který prý v kritické době v oblasti operoval.
Podle opozičního ruského listu Novaja gazeta se ale už i ruští experti přiklánějí k verzi, že za pádem stroje stála střela BUK. Odborníci nicméně tvrdí, že raketa byla odpálena z území kontrolovaného ukrajinskou armádou - konkrétně od obce Zaroščenske, která leží asi 60 kilometrů východně od Doněcku a 30 kilometrů jihozápadně od obce Hrabove.
Boeing 777 společnosti Malaysian Airlines mířil 17. července 2014 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. Nizozemci náhle ztratili s letounem kontakt 50 kilometrů od rusko-ukrajinské hranice. Trosky se našly u východoukrajinské vesnice Hrabove. Většina z 298 cestujících byli Nizozemci.
K tragédii došlo v pásmu ovládaném povstalci. Separatisté předali vyšetřovatelům neporušené černé skříňky, sběr důkazů a trosek ale dlouho komplikovaly boje mezi rebely a ukrajinskou armádou. Pozůstatky pasažérů musely být vyzvedávány postupně až do listopadu loňského roku.
