Ústřední zpravodajská služba Spojených států (CIA) vypracovala pro vysoké americké představitele tajnou zprávu. V ní tvrdí, že se Rusko letos zapojilo do průběhu amerických prezidentských voleb.
Podle CIA se tentokrát Moskva nespokojila jen s tím, že by podrývala důvěru v americký politický systém. Letos to bylo poprvé, kdy se Rusko do amerických voleb aktivně zapojilo – a to na straně vítěze a příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa. S odkazem na nejmenovaného vysokého amerického činitele to v pátek napsal deník The Washington Post.
Zpravodajským službám se podařilo identifikovat osoby s kontakty na ruskou vládu. Ty měly podle listu poskytnout portálu WikiLeaks e-maily, které hackeři ukradli ze serverů Demokratické strany. Deník The New York Times podle zpravodaje ČT Martina Řezníčka mluví o tom, že Rusové měli napadnout i republikánské servery, ale žádné informace z nich nezveřejnily.
Ruští hackeři zveřejnili pouze nedostatky demokratů
Rusko se tak dostalo k informacím z volební kampaně neúspěšné demokratické kandidátky na prezidenta Hillary Clintonové. Prakticky všechny e-maily, které ruští hackeři zveřejnili, byly potencionálně škodlivé pro Clintonovou a demokraty, uvedl zdroj agentury Reuters.
„Kdyby jediné, co chtěli, bylo jen zdiskreditovat náš politický systém, proč by potom zveřejňovali nedostatky pouze jedné strany, obzvláště když máte takový terč, jakým je Trump?“ dodal zdroj agentury Reuters.
To potvrdil i zdroj listu The Washington Post, který se coby vysoký americký představitel zúčastnil prezentace utajené zprávy CIA. „Podle tajných služeb bylo ruským cílem zvýšit šance jednoho kandidáta nad druhým. Rusko se snažilo Trumpovi vyhrát volby,“ řekl.
Podle dalších zdrojů agentury Reuters ale závěr zpravodajských analytiků ohledně motivů Ruska neznamená, že tajné služby věří tomu, že Moskva změnila nebo výrazně ovlivnila výsledek voleb.
Ruští představitelé popřeli všechna obvinění týkající se zasahování do amerických prezidentských voleb.
Trump: Volby už skončily
Podle deníku se administrativa prezidenta Baracka Obamy ruským vlivem na kampaň před prezidentskými volbami zabývala. Z obavy, aby obvinění Ruska nevedlo ke zhoršení vzájemných vztahů nebo podezření, že se prezident pokouší až příliš pomáhat demokratce Clintonové, ale nic většího nepodnikla.
Trumpův tým tvrzení CIA o tom, že měl v zádech pomoc ruské vlády, odmítl. „Tvrdí to stejní lidé, kteří trvali na tom, že Sadám Husajn má zbraně hromadného ničení,“ uvedl tým v krátkém prohlášení s tím, že volby už skončily a nyní je na čase udělat Ameriku opět skvělou.
Není to poprvé, co budoucí šéf Bílého domu Trump popřel zjištění tajných služeb o vlivu Ruska na prezidentské volby. „Nevěřím, že by se toho Rusko účastnilo,“ řekl tento týden Trump časopisu Time. „Hackeři mohli pocházet z Ruska. Anebo z Číny. Nebo mohli sedět doma v New Jersey,“ dodal.
Vliv Ruska popírají také další představitelé republikánské strany včetně Devina Nunese, který je členem Trumpova týmu a také členem americké komise pro tajné služby. Naopak končící prezident Obama si nechal podle deníku vypracovat zprávu o ruském hackování v průběhu volební kampaně. Dostat ji chce ještě před svým odchodem z úřadu 20. ledna.
CIA už dříve uvedla, že Moskva se snaží podrýt důvěru v americký systém voleb. Rusko se podle služby pokoušelo dlouhodobě dostat k materiálům amerických zpravodajských služeb i firem.
- Úspěšný byznysmen, stal se miliardářem zejména podnikáním v realitách (hotely, kasina, golfová hřiště). Počátkem 90. let čelil bankrotu svého impéria, měl miliardové dluhy. Dokázal se ale vrátit do podnikatelské špičky. Zapojil se také do pořádání soutěží o titul Miss, vedl velmi sledovanou reality show The Apprentice (Učeň). Napsal či spolunapsal několik knih, které se staly bestsellery. V nich se věnoval například tomu, jak dosáhnout úspěchu, jak vést obchodní jednání, jak myslet ve velkém (Think Big) či tomu, jak učinit Ameriku opět silnou.
- Podnikatel byl patnáct let ženatý s Čechoameričankou Ivanou Trumpovou. Ze třech manželství má pět dětí.
- Trump byl členem Republikánské strany před rokem 1999, pak v letech 2009 až 2011 a od roku 2012. V letech 1999 až 2001 byl členem Reformní strany, v letech 2001 až 2009 Demokratické strany a v letech 2011 až 2012 byl nezávislý.
