Rusko musí odškodnit Navalného za opakované zadržování, rozhodl soud ve Štrasburku

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku dospěl k závěru, že opakované zadržování lídra ruské opozice Alexeje Navalného mezi lety 2012 a 2014 bylo politicky motivované. Ruské úřady podle verdiktu porušovaly jeho lidská práva. Soud zároveň nařídil Moskvě odškodnit opozičníka částkou 63 tisíc eur (zhruba 1,6 milionu korun). Rozhodnutí je konečné a pro Rusko závazné, uvedla agentura AP.

Policie Navalného mezi lety 2012 a 2014 zadržela celkem sedmkrát. Opoziční předák v pěti případech vyvázl s pokutou, dvakrát byl uvězněn, a to až na 15 dnů. Podle Evropského soudu pro lidská práva nejméně dvě tato zadržení měla potlačit politickou pluralitu v zemi.

„Vyhráli jsme. Úplně. Vládu jsme rozdrtili… Hurá!,“ napsal na Twitteru Navalnyj v reakci na verdikt.

Evropský soud pro lidská práva přitom už loni v únoru rozhodl, že Rusko porušilo práva Navalného tím, že jej v letech 2012 až 2014 policie při demonstracích opakované zadržela. Soud ve svém rozhodnutí ale nepotvrdil, že jednání ruských úřadů bylo politicky motivované, a Navalnyj se s žádostí o přezkoumání obrátil na Velký senát Evropského soudu. Proti verdiktu se odvolala i Moskva. Rozsudek Velkého senátu je konečný.

Navalnyj přichází k soudu ve Štrasburku
Zdroj: Vincent Kessler/Reuters

„Rozhodnutí (soudu) mě velmi potěšilo,“ řekl novinářům Navalnyj, podle kterého je to příklad skutečné spravedlnosti. „Toto rozhodnutí je velmi důležité nejen pro mě, ale i pro mnoho lidí v Rusku, které podobně zatýkají každý den,“ dodal.

Opoziční předák a v současnosti nejhlasitější kritik Kremlu patřil na přelomu let 2011 a 2012 k hlavním vůdcům masových demonstrací proti Putinovu režimu. V roce 2013, ještě než byl pravomocně odsouzen, se postaral o překvapení ve volbách moskevského starosty tím, že získal více než čtvrtinu hlasů a bezmála si vynutil druhé kolo na úkor favorizovaného Putinova spolupracovníka Sergeje Sobjanina.

Zhruba třetina stížností, jimiž se v loňském roce zabýval Evropský soud pro lidská práva, se týkala Ruska. V 293 z více než 300 případů soud dospěl k závěru, že Rusko alespoň jednou porušilo lidská práva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Těžební firma BHP je zodpovědná za největší ekologickou havárii v Brazílii, rozhodl soud

Britsko-australský těžební gigant BHP je zodpovědný za největší ekologickou havárii v Brazílii, stěžovatelé proto mohou po firmě žádat odškodné. V pátek o tom rozhodl soud v Londýně. Při protržení přehrady v roce 2015 zahynulo na jihovýchodě Brazílie devatenáct lidí a právníci poškozených už dříve škody vyčíslili až na 36 miliard liber (985 miliard korun).
12:03Aktualizovánopřed 1 mminutou

Bitcoin dál klesá, jeho cena sestoupila pod 97 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dál klesá, v pátek ráno sestoupila pod 97 tisíc dolarů (2,01 milionu korun). Obchodníci na kryptoměnových trzích přitom za den zaznamenali nucenou likvidaci kryptoměn za více než miliardu dolarů, ukazují data specializovaného webu CoinGlass. Zhodnocení bitcoinu od začátku roku se tak snížilo asi na pět procent, ještě začátkem října se pohybovalo kolem třiceti pěti procent.
11:20Aktualizovánopřed 45 mminutami

Maďarská výjimka z amerických sankcí na ropu platí i pro slovenskou rafinerii

Výjimka z amerických sankcí, kterou má na nákup ruské ropy Maďarsko, se bude vztahovat i na dodávky suroviny do bratislavské rafinerie Slovnaft. Novinářům to v pátek řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Slovnaft patří do maďarské petrochemické skupiny MOL.
před 1 hhodinou

Ruské útoky na Ukrajinu si vyžádaly osm obětí

Údery ruské invazní armády na Ukrajinu zabily osm lidí. V noci na pátek zaútočilo Rusko na Kyjev, kde zemřelo šest lidí, dalších 35 je zraněno, uvedl starosta metropole Vitalij Klyčko. Mezi raněnými jsou i děti. Další dva mrtvé hlásí Oděská oblast. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové použili k úderům na ukrajinské území zhruba 430 dronů a dvě desítky střel. Útokům čelilo údajně i Rusko, tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
05:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čína protestuje proti americkému prodeji dílů pro stíhačky Tchaj-wanu

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek vyjádřilo rozhořčení nad rozhodnutím Spojených států prodat Tchaj-wanu díly pro stíhačky. Čína podle svého ministerstva zahraničí učiní vše nezbytné k obraně své suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, napsala agentura Reuters. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti pohrozil, že se s ostrovem spojí i silou. Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že díly prodá za 330 milionů dolarů (přes 6,8 miliardy korun).
před 3 hhodinami

Resort spravedlnosti USA žaluje Kalifornii kvůli překreslování volebních obvodů

Americké ministerstvo spravedlnosti žaluje Kalifornii ve snaze zablokovat překreslení tamních volebních obvodů. To má ve volbách do Kongresu zvýhodnit demokraty, s krokem minulý týden souhlasili kalifornští voliči. Přijaté opatření má Demokratické straně přinést až pět mandátů navíc ve volbách do Sněmovny reprezentantů příští rok. Převážně demokratická Kalifornie reagovala na Texas, kde republikáni letos překreslili hranice volebních obvodů tak, aby do budoucna zvýhodnili své spolustraníky.
před 3 hhodinami

Pákistán zadržel čtyři lidi napojené na Afghánistán, které viní z úterní exploze

Pákistán zadržel čtyři členy údajné teroristické buňky se sídlem v Afghánistánu, které spojuje s úterním útokem v Islámábádu, informovala agentura AFP. Sebevražedný atentátník z islamistické skupiny napojené na afghánské hnutí Taliban odpálil bombu před budovou soudu a zabil dvanáct lidí a 37 dalších zranil. Mezi oběma zeměmi v posledních týdnech panuje napětí, které vyvolaly násilnosti radikálů.
před 4 hhodinami

Nový klimatický cíl EU není dobrá zpráva, říká Knotek. Hladík kvituje vyjednané ústupky

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
před 4 hhodinami
Načítání...