Rusko musí odškodnit Navalného za opakované zadržování, rozhodl soud ve Štrasburku

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku dospěl k závěru, že opakované zadržování lídra ruské opozice Alexeje Navalného mezi lety 2012 a 2014 bylo politicky motivované. Ruské úřady podle verdiktu porušovaly jeho lidská práva. Soud zároveň nařídil Moskvě odškodnit opozičníka částkou 63 tisíc eur (zhruba 1,6 milionu korun). Rozhodnutí je konečné a pro Rusko závazné, uvedla agentura AP.

Policie Navalného mezi lety 2012 a 2014 zadržela celkem sedmkrát. Opoziční předák v pěti případech vyvázl s pokutou, dvakrát byl uvězněn, a to až na 15 dnů. Podle Evropského soudu pro lidská práva nejméně dvě tato zadržení měla potlačit politickou pluralitu v zemi.

„Vyhráli jsme. Úplně. Vládu jsme rozdrtili… Hurá!,“ napsal na Twitteru Navalnyj v reakci na verdikt.

Evropský soud pro lidská práva přitom už loni v únoru rozhodl, že Rusko porušilo práva Navalného tím, že jej v letech 2012 až 2014 policie při demonstracích opakované zadržela. Soud ve svém rozhodnutí ale nepotvrdil, že jednání ruských úřadů bylo politicky motivované, a Navalnyj se s žádostí o přezkoumání obrátil na Velký senát Evropského soudu. Proti verdiktu se odvolala i Moskva. Rozsudek Velkého senátu je konečný.

Navalnyj přichází k soudu ve Štrasburku
Zdroj: Vincent Kessler/Reuters

„Rozhodnutí (soudu) mě velmi potěšilo,“ řekl novinářům Navalnyj, podle kterého je to příklad skutečné spravedlnosti. „Toto rozhodnutí je velmi důležité nejen pro mě, ale i pro mnoho lidí v Rusku, které podobně zatýkají každý den,“ dodal.

Opoziční předák a v současnosti nejhlasitější kritik Kremlu patřil na přelomu let 2011 a 2012 k hlavním vůdcům masových demonstrací proti Putinovu režimu. V roce 2013, ještě než byl pravomocně odsouzen, se postaral o překvapení ve volbách moskevského starosty tím, že získal více než čtvrtinu hlasů a bezmála si vynutil druhé kolo na úkor favorizovaného Putinova spolupracovníka Sergeje Sobjanina.

Zhruba třetina stížností, jimiž se v loňském roce zabýval Evropský soud pro lidská práva, se týkala Ruska. V 293 z více než 300 případů soud dospěl k závěru, že Rusko alespoň jednou porušilo lidská práva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS), napsala AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
před 51 mminutami

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 3 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 6 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 7 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 8 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...